Jízda Králů se dostala na seznam UNESCO

Česká republika získala další zápis na prestižní seznam UNESCO. Mezi památky světového nehmotného kulturního dědictví se dostala tradiční slovácká Jízda králů. Výbor UNESCO o tom rozhodl na svém zasedání na indonéském Bali, vybíral přitom z 84 nominací.

"Na krála, strýčku, na krála! Máme krála chudobného, ale za to poctivého!"

Foto: ČTK

Takhle při Jízdě králů vyvolávají mladí legrúti už po generace. Lidový zvyk má své kořeny zřejmě už v pohanských dobách, kdy souvisel s vyháněním dobytka. Podle etnografů ale může připomínat i dramatický útěk uherského krále Matyáše Korvína, který přes Moravu prchal před Jiříkem z Poděbrad. Aby se neprozradil, přestrojil se za dívku. I proto se dnes chlapci ve věku deseti či dvanácti let strojí do slavnostního dívčího kroje a celý den mají v ústech růži. Zvyk, který se ale ještě na začátku 20. století dodržoval na desítkách míst na Moravě, dnes žije už jen ve čtyřech obcích na Moravském Slovácku - v Hluku, Kunovicích, ve Skoronicích, a ta nejznámější jízda se koná každoročně ve Vlčnově. Podle vlčnovského starosty Jana Pijáčka je zápis zdejší tradice na seznam UNESCO i velkým závazkem pro všechny čtyři obce:

"Trochu se nám samozřejmě klepou kolena, když se podíváme do budoucnosti, ale vím, že všechna zastupitelstva těchto obcí schválila, že budou podporovat tento fenomén. Tak je to vlastně závazek i těch zastupitelstev, a tím pádem i dalších generací, které přijdou po nás."

Je to ale i velký závazek pro samotné obyvatele těchto obcí, protože na nich leží každoroční příprava celé slavnosti. Jejím vrcholem je krojovaný průvod, kterého se účastní mladí "odvedenci" na slavnostně vyzdobených koních. Podle starosty Pijáčka přípravy zaberou i několik měsíců:

"Připravit si veškeré artefakty, které se musí vyrobit každý rok znovu - to jsou ty růže z krepového papíru. Tím pro ně začíná fyzická příprava Jízdy králů. Pak se musí připravit kroje a kluci samozřejmě jezdí na koních, aby se s nimi seznámili. A pak samotný realizační tým připravuje doprovodné programy. To se připravuje s půlročním a možná třičtvrtěročním předstihem."

Česká republika usilovala o zápis Jízdy králů na Seznam UNESCO pět let. Odbornou dokumentaci zpracovával Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Jeho ředitel Jan Krist popisuje přísná pravidla, která museli odborníci dodržet:

"Dneska státy zahrnují UNESCO nominacemi, takže je tam limit, jak má být písemná nominace rozsáhlá, jak může být rozsáhlá přiložená dokumentace, kolik fotografií, v jaké kvalitě. Součástí ale také musí být desetiminutový film, který to musí jasně vysvětlit."

Ředitelka odboru regionální a národnostní kultury ministerstva kultury Zuzana Malcová dodává, jak probíhalo jednání výboru UNESCO na Bali:

"My máme zprávy od dvou zástupkyň, obě jsou pracovnice našeho ústavu lidové kultury ve Strážnici. Víme, že se zasedání, které na Bali schvalovalo přírůstky na seznam, zúčastnilo 368 osob, které zastupovaly 78 států světa. Pro nás je velkým a dobrým vysvědčením, že naše nominace byla schválena bez připomínek. A dokonce bylo vybráno sedm nejlépe zpracovaných vzorových nominací a my jsme pyšni na to, že ta naše byla jedna z nich."

Česká republika tak má na seznamu nehmotných kulturních památek UNESCO už čtyři položky. Kromě čerstvého zápisu Jízdy králů to jsou masopustní maškary z Hlinecka, slovácký verbuňk a tradice sokolnictví. Vedle toho UNESCO zapsalo na svůj seznam i dvanáct nemovitých památek, mezi nimi například památkové rezervace Prahy, Českého Krumlova a Kutné Hory nebo brněnskou vilu Tugendhat. Od zápisu Jízdy králů na seznam UNESCO si obce slibují i větší zájem turistů o svůj region.