Josef Čapek: Nejskromnější umění
Do konce února příštího roku mají možnost zájemci o výtvarné umění zhlédnout v pražském Obecním domě pozoruhodnou výstavu s názvem "Josef Čapek: Nejskromnější umění". S mikrofonem ji navštívila Evelina Himalová.
Výstava představuje Čapkovo dílo z let 1914 až 1924, což je desetiletí v jeho tvorbě klíčové. Název "Nejskromnější umění" i koncepce, jak řekla Radiu Praha kurátorka Alena Pomajzlová, vychází z jeho stejnojmenného souboru esejů z roku 1920 - o takzvaném nízkém, diletantském či pokleslém umění....
"Mluví se tam o malířích vývěsních štítů, o lidových tiscích, o ilustracích z dobrodružných románů, o staré portrétní fotografii, o staré reportážní fotografii. A tento vlastně jeho inspirační zdroj se stal i mým inspiračním zdrojem při výběru Čapkových děl, která jsou na výstavě konfrontována právě s příklady té, takzvané nízké nebo pokleslé kultury,"
vysvětlila doktorka Pomajzlová a ještě dodala, že je to jednak výstava Josefa Čapka o Josefu Čapkovi,...
"ale zároveň je to myšleno jaksi obecněji - jako výstava o vnímání umění, o jeho proměnlivých hranicích, o tom, kde umění začíná, a kde končí. Mou snahou bylo, vytvořit jakýsi otevřený prostor pro vnímání uměleckých děl, a to i těch, která se nepíší s velkým 'U'."
Výstava nabízí dvě fáze Čapkova díla. Kresby z období do roku 1917 nebyly velmi dlouho vystaveny. Tato část expozice se soustřeďuje na autorův skladebný princip, kdy sestavuje lidskou postavu z nejjednodušších dílů jako ze stavebnice a doplňuje ji jednoduchým prvkem. Výsledkem je kombinace geometrického znaku a konkrétního detailu, jakéhosi záblesku reality, vzpomínky či představy. Druhá, dynamičtější část, ukazuje Čapkovu tvorbu první poloviny dvacátých let. Zde se diváci například dozvědí, že Čapkův obraz "Fantomas" s kubizující stvůrou, byl inspirován osobním zájmem o tuto románovou postavu. Expozici doplňují také ukázky z jejího prvního filmového zpracování.
Jedním s cílů výstavy je mimochodem i snaha, přiblížit případným zahraničním návštěvníkům osobnost velkého českého umělce, který si zaslouží přívlastek "světový", bohužel - stále ještě není světoznámý...
"To je problém asi většiny českého umění, že se málo dostane do světa. Ze své vlastní zkušenosti ale s potěšením musím říct, že jsem se zúčastnila několika výstav českého kubismu v zahraničí, a tam - z českých autorů - právě nejvíc byli pro cizího diváka zajímaví Josef Čapek a Antonín Procházka. V letošním roce se také konala v Japonsku velká výstava Čapkových knižních obálek. Tak si myslím, že to je jenom otázka času, kdy se i Čapkovo dílo bude prezentovat třeba ve světových galeriích. Ostatně, dva Čapkovy obrazy tady na výstavě jsou ze soukromé sbírky v Americe, a mám zato, že jeho majitelé hodně prosazují a propagují české umění za oceánem,"
konstatovala závěrem Alena Pomajzlová.
