Jsme šťastní, nedůvěřujeme a odmítáme imigranty

Jsme šťastní, ale příliš nedůvěřujeme. Pravděpodobně v důsledku migrační krize výrazně narostlo odmítání muslimů a imigrantů, a to včetně cizích dělníků. Vyplývá to z Evropské studie hodnot organizované už od roku 1981.

Foto: Lenka Žižková, Radio Prague International

Šťastných nebo skoro šťastných se cítí 90 procent obyvatel Česka. Mezilidská důvěra se naopak dostala na historicky nejnižší hodnotu. Že je lidem možné důvěřovat, deklarovalo jen 23 procent lidí, uvedl sociolog z Masarykovy univerzity Petr Fučík.

Ilustrační foto: Lenka Žižková

"Češi jsou docela rozmanití, ale snad by se dalo říct, že během dvaceti let se zvyšuje naše tolerance v oblasti rodinného života. Například postoje k rozvodům, nesezdaným soužitím, rodičovství mimo manželství. To vše jsou jevy, které stále více tolerujeme. Naopak negativně se vymezujeme proti jinakosti kulturní a etnické, tedy cizincům."

Jedná se o Evropskou studii hodnot, která probíhá zhruba v devítiletých cyklech. Kdy se do ní Česko poprvé zapojilo?

"Bylo to v roce 1991, tehdy ještě Československo. Výzkum má teď čtvrtou vlnu, na které se Česko podílí. Další vlny byly zhruba po devíti letech, v roce 1999, 2008 a 2017. To nám už dává docela dobrou časovou řadu, kdy můžeme srovnávat vývoj postojů."

Které aspekty života se zkoumají?

"Mezi konkrétní oblasti patří politické hodnoty spojené s vývojem demokracie a evropské integrace, dále otázky spojené s náboženstvím, postoje k ochraně životního prostředí, hodnoty spojené s rodinným životem. V poslední vlně jsme se v souvislosti s vysokou rozvodovostí v Česku ptali na postoje k tzv. střídavé péči. Zjistili jsme, že ji akceptuje přibližně 40 procent dotázaných. Obrovskou roli tu hraje pohlaví a věk."

Jak si stojíme ve srovnání s ostatními zeměmi?

Ilustrační foto: Zdeňka Kuchyňová

"Známá věc je, že u nás dlouhodobě hraje menší roli církev a náboženství. To částečně souvisí s totalitní minulostí. Ale třeba v Polsku je situace odlišná. Mají podobnou historii, ale náboženství stále hraje u nich ve společnosti velkou roli. Když se ale u nás podíváte na pořady typu Vědma radí, tak byste asi těžko řekli, že víra v nadpřirozeno v Česku vymizela. Na druhou stranu méně známá je poměrně nízká úroveň obecné důvěry v instituce i mezi lidmi. V Evropské studii hodnot se klade například otázka: řekli byste, že většině lidí je možné důvěřovat, a nebo že člověk nemůže být nikdy dost opatrný. Tady na tu otázku obvykle dostáváme 20 až 30 procent odpovědí, že je možné lidem důvěřovat, a zbytek je velice opatrný. V tom se ale Česko podobá zbytku Evropy. Výjimkou jsou spíše severské země v Evropě."

Je ve studii nějaký varující trend?

"Už jsem se toho dotkl. Do těch výsledků se pochopitelně promítá současná ne příliš kultivovaná diskuze o migrační vlně, takže například podíl respondentů, kteří říkají, že by za souseda nechtěli mít muslima se během posledních tří vln výzkumu od roku 1999 zvedl ze 20 na 60 procent."

Bylo ve výzkumu něco, co vás překvapilo, co jste nečekal?

"Já osobně jsem byl velice zvědavý na výsledky týkající se rodinných hodnot. Překvapuje nás určitý paradox mezi vývojem demografických ukazatelů, například to, jak málo se Češi berou a zároveň stále poměrně vysokou hodnotou manželství."