Mediální gramotnost Čechů roste. Zlepšili se v technologiích i rozpoznání dezinformací
Rusko už více než měsíc pokračuje ve vojenské agresi na Ukrajině. V informačním prostoru se dál také šíří různé mediální manipulace, dezinformace a lživá tvrzení. Mediální gramotnost je tak v dnešní společnosti stále důležitější. Dobrou zprávou je, že se Češi v této oblasti průběžně zlepšují. Vyplývá to z výzkumu, který na zadání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání uskutečnily Univerzita Palackého v Olomouci spolu s výzkumnou agenturou STEM/MARK.
Mediální gramotnost byla v tomto výzkumu rozdělena na čtyři oblasti. První se věnovala technologické vybavenosti a uživatelské zdatnosti. V této oblasti dosáhla česká populace starší patnácti let nejvyššího skóre - 70 ze 100 možných.
Nejlépe si vedli lidé do 45 let, o něco častěji muži, lidé s vyšším vzděláním a také ti, kteří denně užívají internet. Obecně si vedou lépe lidé, kteří využívají či kombinují více mediálních zdrojů. Naopak nejnižší skóre vykazovali starší 60 let a neuživatelé internetu.
„Technologickou zdatnost jsme zkoumali i před třemi roky ve výzkumu mediální gramotnosti pro Českou televizi. Už tehdy dosahovala tato oblast nejvyšší hodnoty – 67 bodů – a je tedy dlouhodobě poměrně stabilní. Prostor pro zvyšování dovedností je stále především u seniorů, kde ale i vlivem epidemické krize dochází k stále vyšší míře seznamování se s moderními technologiemi a internetem,“ uvedl k výsledkům průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.
Rozpoznat falešné zprávy dokáže více lidí
Druhou oblastí, která je často považována za klíčovou, je analýza a evaluace mediálních sdělení. Jde o schopnost rozpoznat komunikační záměr a být kritičtí k tomu, co je nám prostřednictvím mediálních zpráv předkládáno.
Pomocí řady znalostních i praktických otázek bylo v této oblasti naměřeno skóre 53 ze 100 bodů. Lépe si v této oblasti vedou mladší lidé do 30 let, vysokoškoláci, lidé z větších měst nad 100 tisíc obyvatel a Prahy. Z hlediska preference typu zpráv jsou upřednostňovány ty, které pracují s více ověřenými zdroji a ideálně obsahují komentář odborníka na danou problematiku.
„Prostor pro zlepšování rozpoznávání falešných zpráv je stále ve větší míře u seniorů, kteří jsou i díky své odlišné životní zkušenosti mnohdy důvěřivější. Také díky práci mnoha organizací se ale za poslední roky daří tuto situaci postupně zlepšovat. Relativně pozitivní výsledek souvisí pravděpodobně s reakcí na zvyšující se množství falešných zpráv v mediálním prostoru, kdy společnost čelící výzvám epidemické či ukrajinské krize vyvíjí úsilí k tomu, aby zprávy o těchto událostech byly pravdivé,“ komentoval Burianec.
Podle zmocněnce vlády pro dezinformace Michala Klímy je velmi důležitá mediální výchova. „Lidé dnes čerpají informace z internetu, ze sítí. Nepamatují si, co je zdroj té informace. Čili ta mediální výchova má spočívat v tom, že si lidé budou hledat další zdroje, ověřovat si tu informaci, hledat si třeba i původní zahraniční zdroje,“ řekl Klíma Českému rozhlasu.
Pasivní uživatelé médií
Třetí měřenou oblastí studie byla vlastní produkce, tedy frekvence a způsoby přispívání do mediálního prostoru. Za aktivní uživatele médií se považuje téměř čtvrtina, 23 procent, většinou mladých lidí do 30 let. Za pasivní pak 71 procent, zbývajících 6 procent se nedokázalo zařadit.
Mezi nejčastější aktivity patří produkce na sociálních sítích či jiných online platformách. Jde zejména o sdílení fotek, příběhů či textů. Dále je to psaní uživatelských recenzí na produkty či služby
V souběžném výzkumu s dětmi a dospívajícími ve věku 5 až 15 let se ukázalo, že právě vlastní mediální tvorba je častou a oblíbenou činností už od poměrně nízkého věku.
„Dospívající z dobrých socioekonomických poměrů spravují třeba rodičům pracovní profily na Facebooku nebo Instagramu, ti s nižším socioekonomickým statusem se prezentují na TikToku a vzhlížejí k těm, kteří mají hodně sledujících a lajků,“ uvedl Zdeněk Sloboda, vedoucí celého výzkumného projektu z Univerzity Palackého.
Nezastupitelná role veřejnoprávních médií
Poslední sledovanou oblastí byla reflexe fungování médií a jejich role ve společnosti. Většina médií, coby zdrojů informací, se těší u veřejnosti stále většinové důvěře. Výjimku tvoří sociální sítě, které mají důvěru větší třetiny dotazovaných.
Autoři studie ale upozorňují, že je tu stále zhruba pětina populace, která má problémy rozpoznat manipulativní zprávu, spokojí se s jedním zdrojem informací, kterému důvěřuje, a nepromýšlí provázanost médií a politiky či ekonomiky.
Češi většinově stojí za názorem, že klíčová je bezpečnost uživatelů a informací o nich. Přesto se ale nadpoloviční většina ztotožňuje s názorem, že na internetu by měly být zveřejněny všechny informace, než že by mělo dojít k nějaké regulaci zákonem.
„V tomto ohledu tedy vyhrává liberálnější pohled uživatelů, kteří vnímají internet stále jako svobodné moře. Liberálnost se projevovala i ve výchově dětí a mládeže, kde jen málo rodičů omezovalo svým dětem užívání mobilů, tabletů nebo internetu,“ uvádí studie.
Podle jejich autorů se z hlediska srovnání podobného výzkumu z roku 2018 zdá, že dochází ke zlepšení úrovně mediální gramotnosti české společnosti.
