Češi hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti nejlépe za 20 let
Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo, jak lidé nyní vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Z odpovědí vyplynulo, že nejlépe za 20 let. Z jiných průzkumů týkajících se zaměstnání a úspor zase vyplynulo, že necelá desetina Čechů přišla v důsledku pandemie od září loňského roku o práci a 35 procentům se snížil měsíční příjem. Pro případ výpadku mzdy má rezervu více než třetina Čechů.
V průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se dotázaní vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou.
Z odpovědí vyplynulo, že se svými příjmy snadno vychází 58 procent Čechů. Problémy naopak přiznává 40 procent lidí. Hodnocení ekonomické situace vlastní domácnosti je tak nejlepší od roku 2002, kdy Centrum s tímto průzkumem začalo.
Za chudou považuje svou domácnost pětina lidí, což je dosud nejméně. Za bohatou označilo svou domácnost deset procent dotázaných, většina lidí ale volila odpověď "ani chudá, ani bohatá".
Kdo sebe považuje za bohatého? U těch, kteří považují svoji domácnost za bohatou, činí medián čistého měsíčního příjmu domácnosti zhruba 57 tisíc korun. V případě lidí, kteří volili neutrální odpověď, je to 37 tisíc, u lidí vnímajících svou domácnost jako chudou, pak 24 tisíc korun.
Příjem 95 procent domácností umožňuje uspokojit základní věci, jako je jídlo, oblečení či běžné potřeby. Přibližně čtyři pětiny lidí rovněž říkají, že příjem jejich domácnosti postačuje na úhradu zdravotní péče, léků a zdravotních pomůcek. Naopak pro 16 procent dotázaných to představuje problém.
Třetině se snížil příjem
Z výsledku průzkumu společnosti NMS Market Research pro Raiffeisenbank na vzorku více než tisíce respondentů zase vyplývá, že více než třetině lidí se v důsledku pandemie koronaviru snížil pravidelný měsíční příjem. Čechům se ale zároveň daří vytvářet si finanční rezervu na horší časy a obavy ze ztráty zaměstnaní v důsledku dlouhodobých lockdownů a dopadů pandemie nemají.
Odpovědělo tak 70 procent dotázaných, přesto se ale meziročně zvýšil podíl těch, kteří obavy mají, a to z 22 na 30 procent. „Ačkoliv je počet lidí, kterým se během pandemie snížil příjem poměrně vysoký, jejich obavy jsou kompenzovány výší rezervy v případě výpadku mzdy. To ukazuje na dobré návyky Čechů spořit a starat se o své finance,” říká mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
Naspořeno na čtyři až šest měsíců
Finanční rezervu pro případ ztráty pravidelného příjmu na 4 a více měsíců má 35 procent Čechů. Čtvrtina by bez mzdy vydržela 2-3 měsíce a stejný počet nemá rezervy vůbec žádné. Zbylých 15 procent by výpadek přečkalo 1 měsíc.
Na krizovou situaci jsou podle průzkumu lépe připraveni muži, lidé s vysokoškolským vzděláním a domácnosti s měsíčním příjmem přes 40 tisíc korun, kterým se rezerva tak tvoří snáze.
„Že si ženy spoří méně je dáno i tím, že mají často na srovnatelných pozicích nižší příjmy nebo jsou například na mateřské či rodičovské dovolené,“ vysvětlila mluvčí České bankovní asociace Andrea Trudičová.
