Ekonomický přehled týdne

Foto: Ladislav Bába (Foto: Archiv des Tschechischen Rundfunks)
0:00
/
0:00

Vláda podpoří firmy ve finančních potížích. Schválila totiž takzvaný kurzarbeit - tedy zkrácenou pracovní dobu s příspěvkem od státu. Například v době ekonomické krize by firma zaplatila zaměstnanci 50 procent mzdy a stát 20 procent.

Michaela Marksová,  foto: ČT24
Vláda podpoří firmy ve finančních potížích. Schválila totiž takzvaný kurzarbeit - tedy zkrácenou pracovní dobu s příspěvkem od státu. Například v době ekonomické krize by firma zaplatila zaměstnanci 50 procent mzdy a stát 20 procent. Příspěvek by mohly získat firmy, které by musely zkrátit pracovní dobu o 20 až 40 procent. Podniky by pobíraly podporu půl roku, při opakované žádosti maximálně rok, říká ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD:

"Jedná se o příspěvek, který by měl být vyplácen zaměstnavatelům, aby si udrželi zaměstnance i v dobách, kdy následkem vnějších vlivů, jako je třeba hospodářská krize, sankce proti Rusku nebo živelní katastrofy, nemají pro své zaměstnance dostatek práce a museli by je jinak propustit."

O tom, že nastala doba pro kurzarbeit by rozhodla vláda svým nařízením. Pak by ještě rozhodovala o každé žádosti zvlášť. Návrh se nelíbí zaměstnavatelům. Podmínky jsou podle nich tak nevýhodné, že firmy nebudou příspěvek využívat.


Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která od příštího roku zavádí novou, desetiprocentní sazbu DPH. Vztahovat se bude na knihy, kojeneckou výživu a léky včetně veterinárních léčiv. V současné době platí pro veterinární léčiva základní sazba 21 procent a pro knihy, léky a kojeneckou výživu snížená sazba 15 procent. Od příštího roku tak nově budou tři sazby DPH, a to 10, 15 a 21 procent. Vláda si od nové sazby slibuje snížení cen pro koncové spotřebitele.


Foto: Štěpánka Budková
Je to rok od chvíle, kdy Česká národní banka oznámila měnové intervence. Těmi cíleně oslabila kurz koruny, obávala se deflace. Slabší koruna pomohla vývozcům, zdražila však dovážené zboží včetně ropy a plynu a prodražila lidem cesty do zahraničí. Firmy si na ni ale celkem rychle zvykly a přizpůsobily se, říká předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček:

"Strašení tím, jak negativně to začne dopadat na firmy, bylo trošku přehnané. Je fakt, že nám přeje trošku štěstí, protože klesá cena ropy, tím pádem i pohonné hmoty nejsou tak drahé. Ve finále bych řekl, že trh si na to zvykl a firmy dneska dokáží přežít i s tím, že se nakupuje trošku dráž."

Josef Středula,  foto: Filip Jandourek
Podle šéfa Českomoravské konfederace Josefa Středuly už měly intervence skončit:

"Banka uvažuje o udržení kurzu do roku 2016. Nás zajímá jakým způsobem chce z toho režimu vystoupit a s tím souvisí termín možného vstupu do eurozóny."


Česká ekonomika by v příštím roce měla růst o zhruba 2,5 procenta, a to i přes zpomalení růstu v eurozóně. Podpořit by ji měla zejména domácí poptávka. V rozhovoru pro agenturu Reuters to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Vnějšími riziky pro českou ekonomiku jsou podle něj další kolo vzájemných sankcí mezi Evropskou unií a Ruskem a malý ekonomický růst nebo stagnace v eurozóně.


Ilustrační foto: FreeImages
Česko nezíská z evropských fondů žádné peníze na vnitrozemskou vodní cestu, dokud nevyřeší výstavbu plavebního stupně Děčín. Prohlásil to ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáš Čoček. Dlouhá léta připravovaná rekonstrukce plavebního stupně v Děčíně má umožnit celoroční provoz nákladních lodí po dolním Labi dále do Německa. Projekt od počátku naráží na ostrý odpor ekologů.


Petr Dufek,  foto: archiv ČSOB
Průmysl v září meziročně vzrostl o 8,3 procenta po srpnovém poklesu o 5,2 procenta. "Zářijové výsledky potvrdily naše očekávání, že za slabým srpnem stály především dovolené, a nikoliv útlum poptávky. Pozitivní vývoj v průmyslu a velmi slušné vyhlídky umožňují firmám nabírat nové zaměstnance a průmysl se tak dominantní mírou podílí na zlepšování situace na českém trhu práce," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Zahraniční skončil v září v přebytku 19,3 miliardy korun, meziročně tak byl o 8,2 miliardy vyšší.


Otto Daněk,  foto: archiv O. Daňka
Vývoz z České republiky do zahraničí by v letošním roce mohl dosáhnout rekordních 3,5 bilionu korun. Na Exportním fóru v Trutnově to řekl místopředseda asociace Otto Daněk. Asociace exportérů současně varuje před hrozícím propadem exportu v roce 2015. Podle Daňka je jedním z důvodů ochlazení v západní Evropě, druhou příčinou je pokles domácí poptávky, třetím důvodem jsou nepokoje na Blízkém východě a na Ukrajině. Za velkou zátěž exportních firem označil vysoké daně, vysoké sazby mýtného či špatný stav komunikací. Za ohrožení označují exportéři i konkurenci čínských firem, kde podle asociace podnikatelé nerespektují duševní vlastnictví, současně neplatí daně z příjmu ani odvody za zaměstnance a jsou schopni tlačit ceny nepřiměřeně nízko.


Nová generace cvičného proudového letounu L39 by měla být na trhu od roku 2018. Jeho cena bude do deseti milionů dolarů (cca 220 milionů Kč). Výhodami nového typu bude například zlepšení letových vlastností a delší životnost. Novinkou nové generace je také integrování palivových nádrží do křídel. Prototyp by měl vzlétnout v září 2015. Náklady na tento projekt jsou přibližně miliarda korun. Tržby by mohly činit až čtyři miliardy ročně. "Pokud bude model úspěšný, dá se předpokládat, že se bude vyrábět i desítky let," dodal prezident Aera Vodochody Ladislav Šimek. Zahájením výroby vznikne asi 250 nových pracovních míst.


Největší český hotel je na prodej. Hotel Hilton, ve kterém přenocovali například i američtí prezidenti Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama, možná kromě majitele změní i jméno. V osmi patrech je přes 790 pokojů, z toho 32 apartmá. Kromě toho nabízí pražský Hilton více než 7 tisíc metrů čtverečních konferenčních prostor. Řadí se tak mezi největší konferenční hotely ve střední a východní Evropě. Má i bazén a sportovní zázemí. Prodejem je pověřená společnost JLL. Její vedoucí oddělení průzkumu realitního trhu Ondřej Novotný předpokládá, že zájem bude:

Hotel Hilton,  foto: archiv Radia Praha
"Za poslední rok či dva začal na českém trhu velký zájem o moderní a hlavně čtyřhvězdičkové nebo pětihvězdičkové hotely. Důvodů je několik. Praha získala pověst přední destinace kongresové turistiky v rámci střední a východní Evropy a zároveň je zde velký potenciál i z hlediska běžných turistů. Turistika se zase obnovuje, což sem přivádí investory, kteří mají zájem o hotelový trh, který je přece jenom specifický."

A to, že trh ožívá, dokládá i fakt, že se nedávno úspěšně prodaly hotely InterContinental, Kempinski nebo Mandarin.


Pět českých firem se letos poprvé účastní mezinárodního zemědělského a potravinářského veletrhu v Jižní Koreji. Své produkty tam prezentují a obchodní příležitosti hledají pivovary a obchodník s pivem, firma věnující se šlechtění slepic či výrobce zdravé výživy. Na veletrhu je s českými výrobci také ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jižní Korea podle úřadu představuje pro české firmy perspektivní trh.


Ilustracni foto: Barbora Kmentová
Antimonopolní úřad schválil vstup realitní společnosti CPI do agrárního byznysu. Miliardář Radovan Vítek kupuje v severních Čechách za 43,5 milionu eur (1,2 miliardy korun) 20.000 hektarů půdy i se zemědělskou výrobou. CPI přebírá akcie firmy Spojené farmy, která pozemky dosud vlastnila. Zároveň se zavázala investovat v následujících dvou letech dalších 20 milionů eur (550 milionů Kč). CPI bude na získaných pozemcích dál provozovat zemědělskou výrobu. Vítek je podle zářijového žebříčku časopisu Forbes čtvrtým nejbohatším Čechem s majetkem přesahujícím 29 miliard korun.


Skupina REC Group postaví ve Starém Městě továrnu na výrobu pěnového skla. Investice přijde na zhruba 90 milionů korun a přinese několik desítek pracovních míst. Továrna by měla být uvedena do provozu na jaře příštího roku. Pěnové sklo je nehořlavý izolační prvek vyrobený ze skleněných střepů. "Například 30.000 pivních lahví postačí na izolaci základové desky rodinného domu a úpravy okolního terénu," uvedl generální ředitel REC Group Bronislav Janeček. Podle zástupců společnosti bude nová továrna teprve druhou fabrikou na výrobu pěnového skla v Česku.


Kraje budou mít od ledna přesně stanovený podíl z objemu peněz, který stát poskytne na sociální služby. Peníze tak už nebude poskytovatelům sociální péče posílat přímo ministerstvo práce a sociálních věcí. Předpokládá to vládní novela o sociálních službách, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Nejvíce peněz na sociální služby bude stát podle normy posílat do Moravskoslezského kraje. Jeho podíl bude činit téměř 12 procent. Na opačném konci pomyslného žebříčku má být Karlovarský kraj s podílem 3,4 procenta. O rozdělování jednotlivých dotací poskytovatelům sociálních služeb nebudou rozhodovat krajští radní, ale zastupitelé.


Ilustrační foto: Ladislav Bába
V evropském žebříčku kupní síly obyvatelstva se Česko letos propadlo na 26. místo. Před ČR se dostaly například Litva a Estonsko, lépe je na tom i Slovensko. Vyplývá to ze studie společnosti Incoma GfK. V čele žebříčku je s velkým náskokem Lichtenštejnsko, následované Švýcarskem a Norskem. V rámci ČR jsou v úrovni kupní síly značné regionální rozdíly. Nejvyšší kupní sílu vykazuje Praha a Středočeský kraj. Na opačném konci žebříčku jsou kraje Ústecký a Moravskoslezský. Náskok Prahy se podle studie postupně snižuje, naopak bohatne "prstenec" obcí v těsném okolí hlavního města.


Výdaje občanů na zdraví, tzv. soukromé výdaje, kam patří i poplatky u lékaře či nákup volně prodejných léků, stouply od roku 1990 téměř 37krát z 1,2 miliardy korun na loňských 44,4 miliardy korun. Ve stejném období stouply celkové výdaje na zdravotnictví jen devětkrát, z toho veřejné výdaje osmkrát. I přes prudký nárůst zůstávají soukromé výdaje v Česku 16,3 procenta celkových výdajů zdravotnictví jedny z nejnižších mezi evropskými zeměmi OECD. Nejvyšší jsou v USA, 52,2 procenta, v Maďarsku 38,1 procenta a Švýcarsku 34,2 procenta.