České strojírenské firmy budou mít jistý odbyt svých výrobků i v příštím roce
České strojírenství zažívá úspěšnou sezonu. Podle průzkumu analytické společnosti CEEC Research, která oslovila ředitele 151 podniků, mají tři pětiny tuzemských strojírenských firem více zakázek než před rokem. To je důležité pro celou ekonomiku, protože právě strojírenské produkty tvoří největší díl exportu. Je to až 45 procent. Následující odvětví, kterým je vývoz surovin, má už jen 18 procent.
"Čtyři z pěti firem v tomto roce uvádějí, že zvyšovaly nebo plánují zvýšit mzdy svým zaměstnancům tak, aby uchovaly alespoň stávající pracovní sílu a ubránili se konkurenci, která v řadě případů má zájem přetahovat zaměstnance."
Ředitelé strojírenských firem řeší situaci například zaměstnáváním cizinců. Podniky se dožadují rychlejšího udělování pracovních víz pro odborníky do strojírenství. Podniky se snaží vzdělávat a učit vlastní učně nebo podporovat odborné školy a učiliště.
Ministryně Marksová navrhne zvýšit minimální mzdu o 1200 korun
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD navrhne zvýšit od příštího roku minimální mzdu. Měla by vzrůst o 1200 korun. Minimální mzda by tak dosáhla 12.200 korun. Odbory tento krok vítají. Minimální mzda by ale měla být podle předsedy odborových svazů Josefa Středuly ještě vyšší:
"Odbory požadují 12 500 korun. My tento návrh považujeme za velmi vstřícný, protože si myslíme, že ekonomika je na tom dobře. Je potřeba si uvědomit, že současných 11 tisíc korun je pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce."Proti vládnímu návrhu není ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky však s dalším navyšováním minimální mzdy nesouhlasí. Návrh vnímá jako součást předvolební taktiky. Podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy by bylo efektivnější výrazné snížení daní: "To přinese každému 7 procent na čisté mzdě bez ohledu na to, jestli má vysoký nebo nízký plat. Je to mnohem lepší řešení, než minimální mzda."
Češi si rádi půjčují peníze na lepší život
Čechy stále více baví život na dluh. Jen v březnu si od bank napůjčovali nejvyšší částku v historii - víc než 11 miliard korun. Hlavním důvodem jsou nižší úroky ale i důvěra v tuzemskou ekonomiku. V březnu úroky u spotřebitelských úvěrů poprvé klesly pod 10 procent. Ještě v roce 2015 dosahovaly úroky 14ti procent. V evropském srovnání ale patří tuzemské spotřebitelské půjčky k těm nejdražším. Třeba Švédové si půjčují v průměru za necelá 4 procenta.Na co lidé nejčastěji využívají půjčené peníze dodává výkonný ředitel společnosti Chytrý Honza, Jiří Paták: "Naštěstí jsou Češi poměrně disciplinovaní v tom, že si největší část úvěrů berou na bydlení. Nejenom na pořízení nemovitostí, ale zároveň i na zařízení a zdokonalování svých bytů a domů. Zároveň si pořizují i spotřební zboží jako elektroniku a zájezdy, ale naštěstí je to ve výrazně menší míře než je to obvyklé třeba v EU."
Větší apetit lidí po půjčkách potvrdily i banky. Třeba UniCredit bank zaznamenala větší zájem až o třicet procent ve srovnání s loňským rokem. A Equabank dokonce o 50 procent.
Počet hypoték stoupl v prvním čtvrtletí o pětinu na 27.000
Banky poskytly v letošním 1. čtvrtletí občanům 26.752 hypotečních úvěrů za celkem 53,5 miliardy Kč. V porovnání se stejným obdobím loni jde o nárůst počtu o téměř 21 procent. ČTK to sdělilo ministerstvo pro místní rozvoj. Zájem o hypotéky je přes rostoucí úroky značný i podle údajů Hypoindexu společnosti Fincentrum. V březnu si do bank přišlo pro hypotéku více než 10.300 klientů, což je nejvíce za poslední čtyři měsíce. Březnovým objemům pomohly podle analytika Fincentra Josefa Rajdla jak stále ještě přijatelné sazby, tak uspíšení obchodů před omezením hypotečních úvěrů k hodnotě nemovitosti na 90 procent.Soběstačnost českého zemědělství se podle šéfa resortu Jurečky zlepšuje
Produkce českých zemědělců u některých potravin by se měla postupně zvyšovat. Na trhu by se tak objevilo více českých výrobků. Myslí si to šéf resortu zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. V současnosti vyprodukují zemědělci dostatek mléka, hovězího masa nebo cukru. Naopak brambory, čerstvá zelenina nebo vepřové maso se musí dovážet z jiných zemí.
Jurečka chce, aby se produkce některých potravin v příštích letech zvýšila: "Chtěl bych, abychom zhruba v roce 2030 v komoditách, které tady můžeme produkovat a vyrábět, byli soběstační alespoň na úrovni 80ti a více procent."
Vinaři vyčíslili škodu za jarní mrazy zhruba na půl miliardy Kč
Vinaři vyčíslili škodu za jarní mrazy, které postihly vinice koncem dubna, zhruba na půl miliardy korun. Svaz vinařů odhaduje, že letos může narůst i cena hroznů a obecně se sníží objem této stále nedostatkové suroviny. Loni byly škody větší, překročily miliardu korun. Aktuální odhad škody vyplývá ze zjištění od 63 vinařství, která obhospodařují plochu 3789 ha vinic.Nejlépe dopadly vinice na Znojemsku, kde jsou škody prakticky nulové. Nejhůře je na tom oblast velkopavlovická, kde se redukce výnosu blíží 20 procentům. Škody jsou místy i fatální. U Velkých Bílovic škody dosahují 60 až 80 procent.
Čeští řidiči si stále častěji vybírají velká SUV nebo terénní auta
Na české silnice vyjelo od začátku roku přes devadesát tisíc nových aut. Vůbec nejprodávanější zůstávají škodovky. Trendem posledních let jsou hlavně velká SUV a terénní vozy. Na celkových prodejích mají už skoro čtvrtinový podíl, potvrzuje tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný: "V minulých letech byla preference zejména vozidel nižší střední třídy. SUV nám rostou až v posledních letech."Větší auta u lidí budí dojem větší bezpečnosti. Za oblibou ale stojí i propracovaný design, dodává motoristický novinář Milan Jirouš: "Z toho auta čiší vyšší bezpečnost, protože stavba karosérie je taková masivní. A potom je to nabídka prostoru."
Na větším zájmu lidí se podepsala taky relativně dostupná cena. Třeba druhý nejprodávanější model Dacia Duster se dá pořídit už od čtvrt milionu korun. Je ale pravda, že obecně se auta s pohonem na všechna čtyři kola drží ve vyšší cenové hladině.
Češi si zvykli na rozvoz jídel do kanceláří nebo přímo domů
Jídlo zabalené v krabičce a dopravené za pár desítek minut - trend, na který si Češi během pěti let přivykli. Služba sází hlavně na rychlost a lidé jsou ochotní si za pohodlí připlatit. Cena jídel je sice srovnatelná s nabídkou v restauracích, připlácí se ale za dopravu. Ta vyjde v průměru na 50 korun. Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků nabízí rozvoz jídla stále víc podniků. Lidé můžou vybírat ze skoro dvou tisícovek restaurací ve 122 městech a obcích. Hlavní motivací je možnost získat nové zákazníky. Restaurace si buď zajišťují rozvážku svépomocí, nebo využívají služeb firem, které rozvoz nabízí. Průměrná útrata je zhruba 400 korun.Hitem jsou i potraviny nakupované on-line. Podle společnosti GfK lidé loni utratili na internetu za potraviny a nealkoholické nápoje tři miliardy korun. Meziročně jde skoro o čtyřicetiprocentní nárůst.
Počty zahraničních turistů letos v ČR dál rychle stoupají
Česko letos dál profituje z pověsti bezpečné destinace, počty zahraničních turistů na začátku roku dál rychle stoupají. Organizace v odvětví cestovního ruchu čekají za první čtvrtletí meziroční nárůst návštěvníků kolem deseti procent. Pražské hotely předpokládají silnou sezónu.Např. pražskému letišti vzrostl od ledna do března počet odbavených cestujících o výrazných 19 procent. Za rychlým růstem stojí několik důvodů. "Jeden z nich je zlepšující se letecké spojení do Prahy, a dále dobré jméno ČR jako bezpečné destinace. To má vliv velmi velký především u těch lidí, kteří přilétají na krátkou dobu, např. na eurovíkend," řekl ČTK místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.