Jak si Češi spoří na budoucnost? Počet spořících roste, pětina ale žádnou finanční rezervu nemá
Počet Čechů, kteří se snaží odkládat si peníze na horší časy, vzrostl za poslední rok o třetinu. Vyplývá to ze studie České spořitelny s názvem „Jak si Češi spoří na budoucnost?“. Podle ní vzrostl také počet těch, kteří investují, nicméně téměř pětina obyvatel nemá dlouhodobou finanční rezervu - tedy peníze naspořené pro situace, kdyby přišli o práci nebo na léta strávená v důchodu.
Podle Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů 83 procent Čechů má nebo si tvoří dlouhodobou rezervu. Tři čtvrtiny Čechů si měsíčně nebo skoro každý měsíc ukládá částku do osmi tisíc korun, zároveň 64 procent Čechů má naspořeno méně než 300 tisíc korun.
Z dat České spořitelny ale také vyplývá, že téměř pětina obyvatel stále nemá nebo nevytváří dostatečnou finanční rezervu na vzdálenější potřeby a cíle. Průzkum zveřejněný v tiskové zprávě spořitelny odhalil i to, že 60 procent z těchto lidí si už v minulosti peníze šetřilo, byť třeba jen krátkodobě. Jejich finanční situace se ale zhoršila takovým způsobem, že jim peníze na spoření zkrátka nezbývají.
Čtyři pětiny z těch, kteří si v současnosti nevytváří dlouhodobou rezervu, tak činí kvůli nedostatečně vysokému příjmu či příliš vysokým výdajům. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil doplnil, že navyšovat úspory se daří hlavně vzdělanějším lidem.
„U toho vzdělání je to strašně zajímavé, protože 30 procent lidí, kteří mají základní vzdělání, nebo 24 procent, kteří mají učňovské vzdělání, si dlouhodobou rezervu netvoří, zatímco u vysokoškolsky vzdělaných lidí si netvoří dlouhodobou rezervu pouze šest procent,“ vysvětlil Českému rozhlasu.
Většina pouze spoří
Kam Češi své peníze ukládají? Nejčastěji je mají podle analýzy spořitelny uložené na běžných a spořicích účtech, které se na celkových aktivech podílejí 46 procenty. V akciích, investičních fondech či podílech ve firmách mají české domácnosti 40 procent svých finančních aktiv.
„Nejvíce finančních prostředků si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. Ke konci roku 2022 na nich české domácnosti měly uloženo přes 2,5 bilionu korun, přičemž z toho 1,5 bilionu korun, tedy 60 %, bylo na běžných účtech a zbytek na různých typech spořicích účtů. Jejich obliba s rostoucími úrokovými sazbami logicky v posledních dvou letech vzrostla,” přiblížil David Navrátil
Češi také ukládají své peníze do systému penzijního spoření. Celkem penzijní společnosti ke konci loňského roku spravovaly 584 miliardy korun. Právě systém fungování penzijního spoření se od příštího roku změní, což bude mít významný vliv na jeho atraktivitu.
„O konkrétních změnách se ještě na úrovni ministerstva financí nyní diskutuje. Zveřejněn byl například záměr na zvýšení horního stropu pro státní příspěvky z 1000 na 1700 Kč, což je pro motivaci klientů spořit solidní pobídka," doplnil předseda představenstva Penzijní společnosti České spořitelny Aleš Poklop.
Do důchodu nejméně s 2 miliony
I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich v současnosti nemá podle ekonomů našetřeno dost.
„36 procent z těch Čechů, kteří si tvoří dlouhodobou rezervu, má našetřeno méně jak 100 tisíc korun, 18 procent dokonce méně než 50 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů anebo k velkým investicím jako koupě nemovitosti, jedná se o zcela nedostačující výši,“ vysvětlil analytik Evropy v datech Milan Mařík.
V ideálním případě, aby se člověk v penzi vyhnul prudkému poklesu své životní úrovně, by totiž měl mít podle ekonomů na svůj důchod naspořeno alespoň 2 miliony korun. Pokud by Češi odcházeli do důchodu s takovouto úsporou, přilepšili by si k očekávané penzi od státu na dvacet let o zhruba osm a půl tisíce korun. Takovou částku má ale naspořeno jen čtyři procenta Čechů ve věku od 55 do 65 let.
