K čemu je dobrá socha pod širým nebem
V úterý začalo astronomické léto. Několik hodin před tím byly na své místo na Václavském náměstí v Praze instalovány obří sochy výstavy Sculpture Grande a jejich tříměsíční letní expozice pod širým nebem mohla začít. Na vernisáž vás zavede příspěvek Viléma Faltýnka.
...uvedla při zahájení Sculpture Grande autorka výstavy Olga Dvořáková. Mimo pódium doplnila: "Umění má jít k lidem. Být smutný v galerii, že nikdo nechodí a že publikum není zvědavé na výtvarné projekty, je jeden přístup. Druhý je jít s kůží na trh, je to skutečně větší výzva i riziko a nabídnout širokému publiku umění, které je velice současné, tzn. leckdy nás může šokovat, leckdy nutí k toleranci, leckdy může pobavit... je to velká výzva."
Po celé léto až do 30. září budou sochy oživovat hlavní pražské náměstí a poutat pozornost turistů. Pražský primátor připomněl, že tato forma prezentace umění ve veřejném prostoru odpovídá jeho představám o kultuře v české metropoli:
"To otevření Prahy odpovídá mému záměru a konceptu živého města, živé kultury ve městě pro různé cílové kategorie. Je prostě kombinací těch klasických a konzervativních uměleckých forem s těmi řekněme moderními, netradičními, které jsou zaměřeny na mladého diváka."
Toto je zvuk vernisáže. V pořadatelské Galerii Art Factory se občerstvují návštěvníci i umělci. Umělců je letos méně než loni, z 26 klesl počet vystavených děl na 21. Zato se ale pokročilo od soch velkorozměrových k ještě velkorozměrovějším. Letos se například dílo Romana Týce dostalo až k 50 tunám váhy.
"Ten pavouk myslím nepůsobí vizuálně atraktivně. Jednak jsou to všechno surové agresivní materiály industriálně opracované, tak myslím, že to nemá atributy popové sochy. I když, jak vypadá popová socha? Možná Anna Chromy je velmi popová, nebo Olbram Zoubek...."
Ta socha je umístěna do prostoru, kde je ten potenciální divák zvyklý procházet, a musí ho zaujmnout čímsi na první...
"...možná trošku provokovat, napadnout ho, nebo ho nechá laxním a on ji opustí, jak k ní přišel. Ale možná i věci, které v provním okamžiku hned neupoutají, možná nějak uvíznou na sítnici vnímání a až třeba po čase zjistí, že trošku jeho vnímání se změnilo, nebo dostalo jinou polohu..."
Kdo dojde zhruba do poloviny Václavského náměstí, spatří obří trojúhelník svařený z automobilových vraků "Další vesmír - třetí dimenze". Autor díla Lubomír Mikle popsal svůj objekt takto:
"Myšlenka mého objektu je v podstatě cyklus, už teda druhá socha, téma horizontu událostí, je to pokraj černé díry, kde se poprvé začíná definovat čas a prostor. A toto je v podstatě můj až hermeticky vytěsněný prostor. Jsou to tři body ve třech pravdách, ve třetí dimenzi."
"Co mi dává ta možnost vystavovat sochy venku? Šokovat - těšit - a samozřejmě na druhou stranu i posouvat nějakým způsobem celé to výtvarné spektrum dál, v rámci kontextu současného výtvarného umění"
Nevede to výtvarníka k určitému "zpopovění"?
"Nemyslím. je třeba si samozřejmě vybrat akci, na které člověk vystavuje, filosofii akce, ale znáte to: to je ten stejný systém chybička se vloudila, jak se tomu říká... V absolutním pořádku je teorie chaosu dokonalostí."
Já jsem mluvil o popu a o tom, jestli to není zpopovění té...
"Já vám odpovídám přesně na to, jen možná trochu v takových menších metaforách. Zpopovění, nebo lépe zpopulárnění celé té filosofie, se kterou já přicházím, v podstatě není možné. Pokud má být dílo vystaveno, musí komunikovat s divákem. A je do určité míry jedno, jestli bude nainstalováno v lese nebo tady, kde vím, že s ním procentuálně mnohem víc lidí přijde do kontaktu."
"Ti mladí se ještě pořád dívají spíš do ciziny, aby viděli, co se dělá, a aby se přizpůsobovali. A to je hrozná chyba. Ti staří, taková Šimotová, Kolíbal, Sýkora, Malich, to jsou ti pro mě opravdu velcí umělci... Načeradský, protože ti opravdu tvoří srdcem a hlavou. Ne očima. Já pořád říkám, nehledejte, co dělají v cizině, dělejte to, co cítíte."
Čili vám tady chybí osobitost?
"Já jsem to ještě neviděla, já to nesoudím. Já jsem teď přišla a teď se půjdu podívat. Ale mě chybí osobitost u dnešní mládeže všude na světě, víte, to je všude. Já myslím, že umění je momentálně ve strašné krizi. A že se začínáme z toho možná vymotávat, protože například všechny ty videoinstalace, to začíná upadat. A mladí malíři zase začínají malovat, což mi dělá radost."
