Unikátní objev: Frýdlant vystavuje busty Habsburků za desítky milionů, zaujaly i Louvre
Státní hrad a zámek Frýdlant se stal dějištěm mimořádné kulturní události: vůbec poprvé představuje čtyři nově objevené busty habsburských panovníků vytesané z bílého carrarského mramoru. Každá má hodnotu desítek milionů korun a zájem o jejich zápůjčku projevily i prestižní instituce jako pařížský Louvre.
Objev renesančních bust představuje mimořádný nález. Po dlouhou dobu totiž nebylo známo, kdo je jejich autorem ani koho zobrazují. Některé z nich byly uloženy v depozitáři, jiné tvořily součást prohlídkové trasy na zámku Sychrov.
Teprve odborný výzkum Národního památkového ústavu potvrdil jejich výjimečnou uměleckou a historickou hodnotu. Odhalil také jejich spojení se sběratelskou činností rodu Clam-Gallas, jehož členové uchovávali všechny busty ve svém rodovém muzeu na hradě Frýdlant již na počátku 19. století.
„V projektu Ad unicum, který finančně podporuje Ministerstvo kultury, se od roku 2017 zaměřujeme na díla, která jsou od konce druhé světové války ve správě památkového ústavu, většina je vystavena, ale nebyla dosud podrobena odbornému zkoumání,“ vysvětlila kurátorka výstavy a hlavní řešitelka projektu, Šárka Radostová.
Posun v poznání čtveřice bust byl přitom podle ní mimořádný. „Dataci jsme posunuli o tři století zpět, identifikovali jsme dvojici autorů a dosud neznámé osoby představujeme jako klíčové panovnické osobnosti renesanční Evropy. Je to jako když najdete fotografii neznámého člověka a později se dozvíte, koho zachycuje a poznáte vzrušující příběh jeho života,“ popsala.
Vědci zjistili, že autorem dvou z vystavených bust – Markéty Rakouské a jejího manžela Filiberta II. Savojského – je slavný Conrat Meit. Tento nizozemský sochař, přezdívaný Michelangelo severu, je považován za prvního zaalpského renesančního mistra.
Jeho díla jsou dnes mimořádně vzácná – a busty ve Frýdlantu jsou vůbec jedinými jeho pracemi dochovanými na území Česka. „Také v zahraničí jsou doklady jeho práce vzácné a vysoce ceněné. Meitovy busty přitom byly slavné již v době jejich vzniku a předpokládalo se, že byly již v 16. století zničeny,“ upozornili památkáři.
Třetí busta zachycuje císaře Karla V., synovce a kmotřence Markéty Rakouské. Jejím autorem je sochař z okruhu Giovanniho Angela da Montorsoli, žáka samotného Michelangela. Podobné busty najdeme jen na třech místech – v Neapoli, madridském Pradu a francouzském klášteře Brou.
Čtveřici pak uzavírá portrét bavorského vévody Viléma V., bratrance císaře Rudolfa II., známého svou silnou náboženskou zbožností i podporou umění.
Zájem z Louvru
Nový objev nejen obohatil vědecké poznání, ale odborníci ocenili soubor také finančně. Odhadli, že každá busta má hodnotu několika desítek milionů korun. „Význam děl potvrzuje i mimořádný zájem o zápůjčku od prestižních českých i zahraničních sbírkových institucí jako je Národní galerie v Praze či Museé de Louvre v Paříži,“ dodala Šárka Radostová.
Nová výstava nese název „Vzácná návštěva“ a je součástí prohlídkového okruhu frýdlantského hradu. „Tento výjimečný objev renesančních bust představujeme veřejnosti společně s dalšími předměty, které se vztahují k vyobrazeným osobnostem,“ uvedla Jana Michalčáková, náměstkyně pro památkovou péči NPÚ. Návštěvníci se tak mohou těšit například na relikviář s úlomkem rakve císaře Karla V., medaile s jeho podobou, renesanční zbroj, Řád zlatého rouna či historický inventář z 19. století.
Státní hrad a zámek Frýdlant tvoří jedinečný komplex, jehož základy sahají do poloviny 13. století. V 16. století byl původní hrad rozšířen o renesanční zámek, a v následujícím století se stal sídlem proslulého vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Rod Clam-Gallas, poslední majitelé objektu, otevřel v roce 1801 hradní sbírky veřejnosti, čímž se Frýdlant zapsal do dějin jako nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě.
