Kalendárium

Foto: www.czechtourism.cz
0:00
/
0:00

Nejznámějšího výročí tohoto týdne, vzniku samostatného Československa, se dnešní kalendárium dotkne jen letmo. Zato se však dozvíte o skladateli České mše vánoční, zákonu o táborech nucené práce nebo o vyvraždění Vršovců.

23. října roku 1526 nastoupil na český královský trůn rakouský vévoda Ferdinand Habsburský. Sotva tehdy kdo tušil, že se jeho rod udrží u moci 392 let až do 28. října 1918.


Památník rodu Vršovců ve Vraclavi
Pokusů vyvraždit významný rod Vršovců bylo v české historii několik. Vršovci byli většinou vládnoucím Přemyslovcům trnem v oku. Strůjcem jednoho z krveprolití byl kníže Svatopluk, který však zpočátku byl s Vršovci spřátelen natolik, že jejich předáku Mutinovi svěřil během svého uherského tažení správu země. Událost, ke které došlo 27. října roku 1108 na Vraclavi, popisuje Zdeněk Horák z muzea v nedalekém Vysokém Mýtě.

"Tou dobou do Čech vpadnou Poláci. Mutina se jim nedokáže postavit a Poláci zle poplení naši zemi. Ke knížeti Svatoplukovi jdou takové sluchy, že byli Vršovci s Poláky spolčeni a to, že se jim nedokázali postavit, nebyla náhoda, ale zrada. Svatopluk je rozzuřený, táhne zpátky do Čech a nechá si zavolat Vršovce, aby mu šli naproti. Vršovci se s ním setkají kousek od Vysokého Mýta na Vraclavi, kde tenkrát stával dřevěný hrádek Vratislav. Setká se s nimi v jedné místnosti, kde je obviní z té zrady a poté jeho družiníci vytasí meče a nebohé Vršovce tam všechny porubají. Pouze jednomu se podařilo uprchnout a několik dnů se skrýval po lesích, ale údajně ho prozradily červené spodky. Byl dostižen a následně oslepen a vykastrován. Následuje vraždění Vršovců všude po Čechách. Velmi symbolické jsou tyto události na kdysi slavníkovské Libici, protože sami Vršovci se před lety velmi aktivně účastnili vyvražďování Slavníkovců."


Dne 25. října roku 1948 byly na základě zákona 247/48 Sb. zřízeny v tehdejším Československu tábory nucené práce. Kvůli nim tak získal komunistický režim možnost posílat občany do pracovních táborů bez soudního řízení. Tábory byly rozděleny na několik typů a zřizovány zvláště na místech s nedostatkem pracovních sil jako hutě či doly. Zrušeny byly až roku 1954.


Muzeum J.J.Ryby v Rožmitálu
Česká mše vánoční, jejíž úvodní tóny jste právě slyšeli, je jedním ze symbolů českých Vánoc. Její autor Jakub Jan Ryba se narodil 26. října 1765 v rodině učitele, už jako pětiletý hrál klavírní sonáty a koncertoval. Za studií v Praze pak hudbě zcela propadl, hrál v kvartetu, zdokonalil se ve hře na varhany a začal komponovat vlastní skladby. Kromě toho se také věnoval studiu filosofie, oslovily ho zvláště myšlenky osvícenců. Na přání otce se ale stal učitelem a dlouhá léta působil v Rožmitále pod Třemšínem, kde složil nejen svou proslulou "Rybovku", ale i koncerty pro housle nebo violoncello a věnoval se také hudební teorii. Snažil se také přiblížit dětem učivo zábavnější formou, než bylo zvykem, což byla jedna z věcí, které vedly k častým rozepřím s místním farářem. Existenční starosti a spory s církví a vrchností, však Jana Jakuba Rybu 8. dubna 1815 dohnaly až k sebevraždě. Jako člověk, který si sám sáhl na život, nesměl být pohřben v posvěcené půdě a byl pochován na "starém krchově", někdejším morovém hřbitově. Teprve čtyřicet let po smrti byly jeho ostatky přeneseny na rožmitálský městský hřbitov.


A nelze opomenout ještě jedno výročí: Před devadesáti lety (25. října 1917) se v Praze narodil Pavel Tigrid, spisovatel a novinář, léta žijící v exilu.