Jsou to Přemyslovci. Vědci potvrdili totožnost tisíc let starých ostatků z Klášterního Hradiska
Vědci potvrdili, že kosterní ostatky objevené před pěti lety v malované dřevěné truhle v kapli Klášterního Hradiska v Olomouci patří přemyslovským knížatům, která před tisíci lety vládla Moravě. Konkrétně Otovi I. Sličnému, jeho vnukovi Otovi III., jejich manželkám a jednomu ze synů. K jejich ztotožnění pomohly vědcům různé metody výzkumu. Podle odborníků jde o průlomový objev.
Ostatky vyzvedli archeologové v Olomouci v srpnu 2018 v areálu Klášterního Hradiska. Celá staletí byly ukryté za zdí sakristie kostela sv. Štěpána. Při jejich objevu bylo na první pohled jasné, že v malované truhlici, kterou navíc chránil cínový sarkofág, byly promíchány kosti hned několika lidí.
Od té doby probíhal jejich výzkum. K bádání použili odborníci několik metod – kromě DNA a radiouhlíkového datování, například i výzkum z oblasti antropologie či stravy jedinců.
„Na základě této kombinace máme identifikovaného Otu I. a jeho manželku Eufemii, jeho vnuka Otu III. a jeho manželku Durancii. Toto rozlišení umožnilo právě C14 (radiokarbonová metoda datování), neboť jedny ostatky jsou staršího data a jedny mladší. Pak zde máme jednoho ze synů Oty III. - Břetislava, nebo Vladimíra a ztotožněnou dceru Marii," uvedl archeolog Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze.
Olomoucký kníže Ota I. (1045 - 1087) byl nejmladším synem Břetislava I. známého ze staročeských pověstí tím, že svou budoucí manželku Jitku unesl z kláštera. Ota I. - zvaný sličný, protože podle historiků zřejmě patřil mezi nejpůvabnější příslušníky českého panovnického rodu - je také zakladatelem kláštera Hradisko v Olomouci, který patří k nejstarším na Moravě. Jeho žena Eufemie byla uherskou princeznou. Jeho vnuk Ota III. (1122 -1160) byl knížetem olomouckého údělu v letech 1140 až 1160 a za manželku měl ruskou šlechtičnu Durancii.
Truhlice ukrývala ostatky celkem šesti lidí. Výzkum tak podle Jana Frolíka nekončí - ke ztotožnění zůstávají odborníkům dva jedinci.
Velký průlom
Ztotožnění ostatků moravských knížat znamená podle historičky umění olomouckého Arcidiecézního muzea Simony Jemelkové velký průlom v bádání po prvních Přemyslovcích.
„Že se podařilo potvrdit vlastně, že po celou dobu těch mnoha staletí byly ostatky inaktně uchovávány s pietou, je úžasný výsledek. Je to vlastně lepší výsledek než jsme mohli na samém počátku bádání očekávat,“ řekla Českému rozhlasu.
Přemyslovci byli po své smrti pohřbeni právě v kostele sv. Štěpána. Za vpádu husitů ale byly jejich ostatky roku 1434 přemístěny do katedrály sv. Václava v Olomouci, kde roku 1603 nechal vybudovat olomoucký biskup kardinál František z Dytrychtštejnu mauzoleum olomouckých Přemyslovců zakladatelů katedrály. S příchodem nového vkusu a módy se v roce 1718 ostatky dostaly nového mauzolea, tentokrát v italském stylu. Do sakristie, odkud je archeologové vynesli, se přesunuly až kolem roku 1784.
Po ukončení bádáni by se ostatky olomouckých Přemyslovců měly slavnostně vrátit zpět do kaple svatého Štěpána Klášterního Hradiska.
Související
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
