Vláda rozhodla o místě, kdy by měl stát americký radar

Foto: ČTK

Umístění amerického radaru u Míšova v Brdech, průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauzách dětí, které jeden z jejich rodičů unesl do ciziny, nebo zkoumání DNA v kosterních pozůstatcích nejstarších Přemyslovců - to jsou některé z událostí, které přinesl právě končící týden. Podrobnosti má Milena Štráfeldová

Foto: ČTK
Vláda tento týden vybrala místo, kde by mohl stát radar americké protiraketové obrany. Je jím obec Míšov na Plzeňsku, kde trvale žije asi stovka obyvatel. Po zasedání Bezpečnostní rady státu o tom informoval vládní koordinátor pro stavbu amerického radaru Tomáš Klvaňa.

"Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí informaci ministryně obrany k případnému umístění radarové stanice systému protiraketové obrany na území České republiky. Touto lokalitou je takzvaná kóta 718 vzdálená asi dva kilometry od obce Míšov ve Vojenském výcvikovém prostoru Brdy."

Foto: ČTK
Podle premiéra Mirka Topolánka tak současná vláda navazuje na varianty, o kterých jednali vojenští experti už dříve:

"Tady se vlastně nabízely tři vojenské újezdy. Jeden z nich byly Brdy a po všech vyhodnoceních jednotlivých lokalit, kde hrály roli i případné ekologické škody a vojenské, bezpečností a jiné aspekty, jsme se nakonec k této variantě vrátili."

Umístění radaru v Brdech se nelíbí místním starostům. Vláda jim totiž slíbila, že se pokusí umístit radar co nejhlouběji ve vojenském prostoru. Jan Neoral, starosta Trokavce, který leží v sousedství Míšova, reagoval na oznámení bezpečnostní rady velmi rozhořčeně.

"Naše vláda a ministerstva oznámily už veřejnosti oficiálně, že to nebude blíž než pět kilometrů od jakékoli obce. A nyní to bude stát asi kilometr od Míšova a dva kilometry od Trokavce. Takže naše vláda opět předvedla, jak veškeré sliby a informace, které dává, nejsou pravdivé."

V Míšově nyní proběhnou expertní technická měření, která prokáží, zda radar může stát právě zde. O jeho výstavbě v Česku ale musí s konečnou platností rozhodnout parlament. Opozice žádá, aby o něm hlasovali lidé v referendu.


Glasgow, foto: ČTK
Americká televize ABC v minulých dnech informovala o tom, že teroristé chystají útok na skotský Glasgow a na Prahu. Vycházela přitom údajně ze zpráv tajných služeb. Stalo se to v době, kdy policie ve Velké Británii útoky teroristů skutečně zmařila. České ministerstvo vnitra však žádné informace o nebezpečí teroristického útoku v Česku nemá. Potvrdil to jeho šéf Ivan Langer:

"My pečlivě analyzujeme situaci v Británii a jsme v pravidelném kontaktu s našimi partnery v bezpečnostních složkách na tamním území. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádnou relevantní informaci, která by nasvědčovala tomu, že i v České republice hrozí riziko teroristického útoku."

Podle Pavla Hantáka z policejního prezidia se bezpečnostní opatření kvůli situaci ve Velké Británii u nás zatím zpřísňovat nebudou. Mluvčí Bezpečností informační služby Jan Šubert však připustil, že určité riziko představuje například naše členství v mezinárodních organizacích.

"Faktem je, že jsme vystaveni dlouhodobému potenciálnímu riziku možného útoku, které ovšem vyplývá z toho, že jsme členy NATO, že naši vojáci jsou v Afghánistánu a v Iráku. To ale, jak zdůrazňuji, je riziko dlouhodobé a potenciální. Naše republika není pro teroristy prioritním cílem."

Přísná bezpečnostní opatření byla v Česku kvůli teroristickému nebezpečí zavedena v září r. 2006. Tehdy měly tajné služby informace, že během oslav židovského Nového roku hrozí útoky na synagogy a další židovské památky. Kromě oznámení o uložení bomby v metru, které se nepotvrdilo, však k žádnému útoku nedošlo.


Nejvyšší soud v Brně tento týden rozhodl, že tříletý Adrian se nemusí vrátit ke svému otci do Spojených států. Jde o průlomové rozhodnutí v případech mezinárodních únosů dětí, protože dosud české soudy rozhodovaly spíše pro jejich vydání do ciziny. Podle Nejvyššího soudu se však soudci nižších instancí u Adriana dostatečně nezabývali tím, do jakých podmínek se má chlapec v USA vrátit. Matka ho tři čtvrtě roku skrývala, protože věřila, že soudci v jeho případě rozhodli špatně.

Ministerstvo spravedlnosti chce, aby případy dětí, které jeden z jejich rodičů unese do zahraničí, do budoucna řešili specializovaní soudci v Brně. Resort si od toho slibuje rychlejší uzavření případů a větší ochranu dětí. Reaguje tak mimo jiné na případ šestileté Sáry Barao, kterou soud poslal zpátky za otcem do Portugalska. Jak řekl ministr Jiří Pospíšil, soudní řízení by se měla zkrátit:

"Pokud takováto kauza není řešena v řádech týdnů či měsíců, tak případné násilné odnětí dítěte z péče jednoho z rodičů po několika letech a násilné přesunutí do péče druhého z rodičů má samozřejmě obrovský vliv na psychiku dítěte."


Foto: ČTK
Genetici chtějí zjistit bližší údaje o příslušnících Přemyslovců, kteří jsou pohřbeni na Pražském hradě. Pomocí analýzy DNA se pokusí identifikovat také kosterní pozůstatky, u kterých nevědí, zda skutečně patří členům královského rodu. Podle genetika Daniela Vaňka budou zkoumat i kostru neznámého bojovníka.

"Ta kostra neznámého bojovníka je hrozně zajímavá, protože ten člověk byl pohřben na místě, které bylo určeno opravdu významným osobnostem. A my ho potřebujeme někam napojit."

Právě neznámý bojovník by mohl být nejstarším Přemyslovcem. V případě, že by se potvrdila jeho příbuznost s Přemyslovci, dějiny Pražského hradu by se tím posunuly dále do minulosti.Analýza DNA se bude týkat souboru pozůstatků osmi knížat, šesti kněžen a pěti dětí.