Královna Dagmar ožívá v legendách
Jako o první známé krajance v Dánsku se hovoří o královně Dagmar, české princezně Markétě Přemyslovně, která se roku 1205 provdala za dánského krále Valdemara II. Výstava o jejím životě byla otevřena v Národní knihovně. Stalo se tak v rámci oslav Dne české státnosti. Královnu, která byla v Česku dlouho neznámá, Dánové milují a dodnes ožívá v mnoha legendách.
"My máme mezi Dánskem a Českem jediný problém a to je, že nevíme přesně, kdy královna Dagmar zemřela. Víme, že to bylo 24. května, ale jestli to bylo v roce 1212 nebo 1213, to nevíme. Dánové tvrdí, že to bylo v roce 1212, ale v našich historických knihách je uvedeno 1212/1213. To mě vedlo k myšlence, když jsme byli v Dánsku v květnu na oslavách královny Dagmar ve městě Ribe, vyhlásit Rok královny Dagmar, který začal 24. května 2012 a skončí 24. května 2013."
Když se v Dánsku řekne 'královna Dagmar', lidé si připomenou zejména lidové balady o této půvabné a šlechetné královně. Málokdo však věděl, že pocházela z Čech, z rodu Přemyslovců. Narodila se totiž jako Markéta Drahomíra a byla dcerou českého krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské. Byla také nevlastní sestrou svaté Anežky České. Dánské město Ribe připravilo letos v květnu velkolepý Festival Dagmar 800. Zúčastnila se ho i delegace českého parlamentu, uvedla na úvod výstavy předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Při této příležitosti se oproti všem protokolárním zvyklostem setkali i s dánskou královnou Markétou II..
Královna Dagmar byla jakousi spojnicí mezi českým královstvím a severní Evropou. Jedna z legend vypráví, že měla po svatbě několik přání. Jedním z nich bylo osvobodit příbuzného krále Valdemara, snížit lidu daně a osvobodit vězně. I když královna Dagmar umírá sedm či osm let po sňatku, přesto se zapsala do povědomí lidí. Dodnes se vypráví legenda o její smrti v Ribe a králi Valdemarovi, který za ní spěchá.
"Uštval koně, aby se s ní ještě stihl setkat. Ona mu na smrtelném loži doporučovala, aby si vzal za budoucí manželku jednu z jejích dvorních dam Kirsten. On ji neposlechl, vzal si Berengarii Portugalskou a moc dobře to nedopadlo."
"V jedné z nich, takové nejpravděpodobnější, je, že královna leží a umírá v Ribe, což bylo královské město, kde také žila. Pak se tam dostal omylem taky Ringsted, kde je pochována. Když si vezmeme tu část legendy, kdy král Valdemar sedl na koně a uštval několik koní po cestě, aby se k ní dostal, tak připadá v úvahu pouze Ribe, protože to je po souši, kdyby to bylo v Ringstedu, tak by ten kůň musel plavat."
Dnes je tam most, ale tehdy tam nic nebylo. A čím si Zdeněk Lyčka vysvětluje, že byla královna Dagmar Dány tak oblíbená?
"Asi tím, že skutečně byla hodná, krásná a zemřela příliš mladá na to, aby se stačila zkompromitovat. Historické prameny jsou velice skoupé. Právě to dává prostor legendám a různým mýtům. Já si myslím, že kdyby na tom něco nebylo pravdy, tak by se netradovalo ústním podáním 200 let i po její smrti to, co se pak zapsalo do těch balad. Balady se pak opisovaly dál a dál až do dnešních dní. Skutečně na tom asi něco bylo."
Královna Dagmar se objevila v české literatuře, kdy se v ní začala objevovat poprvé?
Život královny Dagmar k literárnímu ztvárnění přímo vybízí. Dánský král Valdemar Vítězný byl úspěšný panovník, sjednotitel dánského území. Přemysl Otakar I., otec Markéty, dovedně uplatňoval sňatkovou politiku, díky níž se sjednávalo přátelství různých dynastií Evropy. Dceři tak našel vlivného ženicha. Svatba se konala v roce 1205 v Lübecku a Markéta Dragomíra po ní přijala jméno Dagmar. Je však třeba říci, že ještě před tím to svým čtyřem dětem, které měl s Adlétou Míšeňskou, Přemysl Otakar poněkud zkomplikoval, uvedly historičky Milana Bravermanová a Eva Doležalová.
"Aniž známe příčinu, tak Přemysl Otakar Adlétu zapudil. Přestože měl i syna, následníka, tak je to trošku neobvyklé. Vyhlédl si jinou ženu. K tomu můžeme jenom parafrázovat pana profesora Žemličku, který říkal, že Přemysl se ke své rodině nechoval příliš hezky a dokázal ji využívat jen tam, kde potřeboval, což se tady projevilo. Na druhé straně ovšem pro Markétu, která potom přijala jméno Dagmar, to bylo velice slušné východisko v jejím životě. Kdyby k tomu nedošlo, tak by zřejmě musela vstoupit do kláštera."
"To je asi největší tajemství této historie, protože těch opravdových skutečností, které víme o jejím životě, je tak málo, že jsou to střípky. U jejího data narození 1186 musíme dávat veliký otazník, protože se mohla narodit o čtyři roky později a proto se objevuje rozpor mezi tím, kolik jí bylo, když se vdávala. Bylo jí 15 nebo 19? Každopádně to byla velmi mladá dívka. Ale dá se předpokládat, že to byla sebevědomá Přemyslovna a pravděpodobně úroveň dánského dvora byla srovnatelná s úrovní Přemyslova dvora."
Kolik měla dětí?
"Měla dvě děti, o kterých víme bezpečně. Prvního syna Valdemara Mladého, který by byl pravděpodobně dědicem trůnu, ale bohužel zemřel velmi mladý nešťastnou náhodou při lovu, byl zastřelen. A pak měla druhé dítě, které ji stálo život."
Jak dodala Eva Doležalová z historického ústavu Akademie věd, královna Dagmar je pochovaná v Ringstedu. Na výstavě je i fotografie emailovaného křížku z královnina hrobu. Je datován do 10. století a je byzantského původu, uvedla Milena Bravermanová, kurátorka sbírek Pražského hradu.
"Originál křížku je v Královském národním muzeu v Kodani a bohužel se nám ho nepodařilo dovézt do Prahy. Ten měl být součástí výstavy. Bohužel podmínky k zápůjčce a podmínky bezpečnosti byly tak tvrdé, že se nepodařilo najít adekvátní prostor ani na Hradě, ani v Klementinu."
Proto je na výstavě pouze fotokopie repliky křížku, dodal český velvyslanec v Dánsku Zdeněk Lyčka. Výstava bude v Klementinu k vidění do 31.10, pak se přestěhuje do dalších měst. Protože Přemysl Otakar I. svoji rodinu zapudil, ani kroniky o královně Dagmar nepíší. A pokud se zmíní, je to jen pár řádků. O to více vypráví o dobré královně legendy. Nevíme, zda k událostem došlo právě tak, jak popisují, ale je krásné jim věřit.
