Analýza DNA může přispět k identifikaci pozůstatků Přemyslovců
Zjistit bližší údaje o příslušnících českého panovnického rodu Přemyslovců pohřbených na Pražském hradě má projekt Archeosteon. Vědci budou zkoumat DNA zlomků kostí slavných knížat a králů.
"V našem případě bychom se rádi pokusili určit dosud neznámé ostatky, zda spadaly do okruhu přemyslovské rodiny. Chceme se pokusit zjistit příbuznost nebo zjistit, kdo je otec, kdo je syn, kdo je ženou a podobně,"
uvedla jedna z autorek projektu, kurátorka sbírek Pražského hradu Milena Bravermanová. Historici nevylučují, že se jim díky nové metodě podaří najít staršího Přemyslovce, než je první historicky potvrzený Bořivoj I. Nejstarším Přemyslovcem by mohl být tzv. bojovník, jehož hrob byl ve zcela původním stavu přenesen do Starého královského paláce. V případě, že by se potvrdila jeho příbuznost s Přemyslovci, dějiny Pražského hradu by se tím posunuly dále do minulosti. Expert v oboru identifikační genetiky Daniel Vaněk řekl, v čem je tato kostra zvláštní:
"Kostra neznámého bojovníka je hrozně zajímavá, protože ten člověk byl pohřben na místě, které bylo určeno opravdu významným osobnostem. A už z toho názvu neznámý bojovník, to je něco jako neznámý vojín. Potřebujeme ho někam napojit."
Kostra bojovníka byla nalezena v roce 1928 na III. nádvoří Pražského hradu. V hrobu měl meč, několik nožů, soupravu na rozdělávání ohně a vědro pro koně na vodu. Zvláštní je, že nebyl pohřben v kostele ani v jeho blízkosti.
Metoda se nebude zkoušet hned na Přemyslovcích, ale na jiných kosterních pozůstatcích. Teprve potom přijdou na řadu knížata a králové. Archeogenetika by měla odhalit nejasnosti, které stále zůstávají po uplatnění všech ostatních vědeckých metod. Analýza DNA se bude týkat souboru pozůstatků osmi knížat, šesti kněžen a pěti dětí. Existují například nesrovnalosti ve věku dožití některých přemyslovských knížat a králů. Autoři projektu upozornili, že v žádném případě nepůjde o pátrání po etnickém či rasovém původu Přemyslovců, jak se objevilo ve sdělovacích prostředcích. Výzkum by se měl konat v letech 2008 až 2011. Momentálně je ve stadiu pilotních pokusů izolace DNA ze starých kostí. Zkoumají se například kosti z pohřebišť v Podlažicích, kde vznikla tzv. Ďáblova bible.
