Karel Čapek: osobnost, která dalece přerostla hranice rodného kraje
Oblíbený autor fejetonů, průkopník sci-fi, nebyl jen spisovatel, dramatik a novinář. Karel Čapek byl uznávaný intelektuál, který hýbal vnitropolitickou debatou. I když mu nebylo dopřáno dlouhého života, přesto se nesmazatelně zapsal do dějin českého národa.
Karel Čapek se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích v Královéhradeckém kraji. Dětství strávil se dvěma sourozenci: bratrem Josefem a sestrou Helenou. Zdeněk Vacek je ředitelem spisovatelova památníku ve Staré Huti u Dobříše:
“Karel Čapek byl z těch tří sourozenců nejmladší. V Malých Svatoňovovicích tenkrát byly nejenom lázně, které jsou tam dodnes, ale už od 19. století se tam těžilo uhlí. Mezi pacienty otce Karla Čapka tedy nebyli jen lázenští hosté a místní lidé, ale také horníci.”
Na gymnáziu mu poskytovala servis babička
Už od raného dětství tak měl Karel Čapek možnost právě v tomhle koutu dnešního Královehradeckého kraje setkávat se s lidmi nejrůznějšího společenského postavení. Kdo by chtěl navštívit místa, kde vyrůstal, neměl by vynechat nedalekou Úpici:
“Tam chodil na základní školu. Důležitý byl pro jeho dětství také Hronov, kde sourozenci Čapkovi trávili prázdniny v mlýně svých prarodičů. Důležitá pro Karla byla hlavně babička. Když ještě před první světovou válkou nastoupil na víceleté gymnázium v Hradci Králové, bylo mu totiž jen 11 let. Rodiče se proto rozhodli, že ho doprovodí babička. Pronajali v centru Hradce Králové byt a babička mu tam, obrazně řečeno, poskytovala veškerý servis. Zajížděla tam za nimi také sestra Helena, která v Hradci navštěvovala kurzy šití a vyšívání. Chodila tam také do tanečních a babička jí dělala gardedámu.”
Nicméně největší pýchou byl pro ni mladší vnuk. “Říkali mu Karlíček nebo také jen “Íček”. Jeho vynikající studijní výsledky na královehradeckém gymnáziu si také babička tak trochu připisovala kvůli zázemí, které mu poskytovala.”
Obecně se traduje, že Karla Čapka z gymnázia v Hradci Králové vyloučili. Podle Zdeňka Vacka to ale není tak úplně pravda: “Vedení gymnázia mu jen doporučilo, aby přešel na jinou školu. Jako studentík se zapojil do takového pokrokářského diskuzního spolku. Nebyl to přímo podzemní boj proti Rakousku-Uhersku, ale diskutovalo se tam o na tu dobu radikálních myšlenkách, což bylo vyhodnocené jako nežádoucí pro studenta gymnázia.”
Středoškolské studium proto dokončil budoucí významný světový spisovatel a dramatik v Brně a navázal na něj studiem a doktorátem filozofie na pražské Karlově univerzitě. Už jako vysokoškolský student pobýval také v Berlíně a v Paříži, nicméně z dětství na východě Čech si odnesl zkušenosti, které později nepochybně ovlivnily i jeho myšlení a dílo:
“Otec a lékař Antonín Čapek sebou bral děti často na pochůzky po pacientech. Chodili nebo přejížděli bryčkou hornatým terénem mezi vesnicemi a malý Karel Čapek velmi citlivě vnímal, jak lidé pohlížejí na lékaře a jeho poslání. Na vlastní oči viděl, jak některým dokáže jeho tatínek skoro zázračně pomoct, jiným musí citlivě vysvětlit, že už pro ně pomoci není a pak jim usnadnit, aby se s tím smířili.”
Není žádnou nadsázkou říct, že humanistické ideály, pochopení a respekt k síle lidského ducha i jeho slabostem tak Karel Čapek doslova nasával při putování s otcem a sourozenci v Podkrkonoší, tomhle tehdy spíš zapadlém koutu Královéhradeckého kraje.
*9. 1. 1890 +25. 12. 1938
Významná próza: Továrna na absolutno, Krakatit, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
Dramata: Matka, R.U.R., Bílá nemoc, Věc Makropulos, Ze života hmyzu
Politické dílo: Hovory s T. G. Masarykem
Poznámka: i když byl v letech 1932 až 1938 sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, nikdy ji nedostal.
Slavní rodáci Královéhradeckého kraje:
Albrecht z Valdštejna, císařský vojevůdce a jeden z nejvlivnějších mužů tehdejší Evropy se narodil v Heřmanicích u Jaroměře. František Kupka, malíř a grafik světového významu, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního umění, pochází z Opočna. Z Miletína je Karel Jaromír Erben, sběratel českých lidových písní a pohádek.
