Karlův most zažil popravy i slavnosti

Karlův most je bezesporu jedno z největších turistických lákadel Prahy. Byl založen roku v roce 1357 českým králem Karlem IV., několikrát byl poničen povodněmi nebo ledem, mnohokrát byl opravován. Slavná stavba má také své muzeum, kam se spolu podíváme v historických obzorech. Naším průvodcem bude Pavel Smrž z Muzea Karlova mostu.

Zbytek pilíře z Juditina mostu

Se stavbou Karlova mostu se začalo ve 14. století. Nešlo ale o první pražský kamenný most. Kousek od nynějšího Karlova stával kdysi most, pro nějž se vžilo označení Juditin. Judita Durynská, druhá manželka českého krále Vladislava I., byla prý velmi energická žena. V muzeu jsou k vidění ještě zbytky mostu, který nese její jméno.

Hlava Bradáče

"Tady jsme u zbytku pilíře z Juditina mostu, on je schován v té stěně vzadu a ta stěna je jakoby prasklá, je tam takový zubatý lom. Ty velké kvádry nalevo, to je právě ten zbytek pilíře Juditina mostu. Zajímavostí je, že tady u toho pilíře nejsou ty klasické špičky, jako bývají u pilířů. Buď je v průběhu stavebních úprav odstranili, odsekli, protože ztratil smysl, nebo ho vůbec nepostavili. Tady jsme totiž ještě na břehu a byl tady nájezd na most, ale to jsou zatím jen domněnky," popisuje Pavel Smrž a dodává, že pokud mluvíme o Juditině mostě, je namístě zmínit se také o bradáčovi.

"Bradáč je taková mužská tvář s plnovousem, která byla na Juditině mostě. Bradáč sloužil k měření výšky hladiny řeky. Když mu řeka přikryla vousy, bylo zle, hrozila velká povodeň. A kdo to je? O tom panují dodneška dohady. Někdo říká, že to je stavitel mostu, takže se v některých knížkách můžete dočíst, že stavitelem Juditina mostu byl mistr Bradáč. Někdo tvrdí, že to je panovník a někteří odborníci tvrdí, že to má být vyobrazení Kristovy tváře, nevím. Byl to velice potřebný bradáč a je dodneška vidět. Není ale už na svém místě, je přemístěný na stěně, na které stojí to náměstíčko se sochou Karla IV. Člověk ale se musí velice pečlivě koukat na tu stěnu, protože kameny jsou tmavé a bradáč taky, takže on často splyne a hodně lidí ho přehlídne."

Po Karlově mostě se s výstavbou mostů v Praze na dlouhá léta skončilo. Na druhý pražský most přes Vltavu si lidé museli počkat až do 40. let 19. století. Do té doby se využívaly přívozy nebo brody, říční koryto totiž ve středověku vypadalo zcela jinak. Vltava byla širší a mělčí.

Stejně tak jako na jiných mostech i na tom Juditině a poté Karlově se vybíralo mýto.

"Právo vybírat mýto na Juditině mostě a potom i na Karlově mostě měl řád Křižovníků s červenou hvězdou, proto mají od 13. století sídlo tady na Křižovnickém náměstí. Oni měli za úkol nejen vybírat mýto, ty peníze nešly pro ně. Jejich povinností bylo udržovat most v provozuschopném stavu. To byl jejich hlavní úkol. Před nimi to dělali johanité."

Ví se, kolik se třeba někdy vybralo?

"Popravdě řečeno, to nevím. Konkrétní částky vám neřeknu, ale vím, že byly diferencovány částky podle toho, jestli byl pěší, nebo jestli to byl jezdec či vozka, který vezl náklad. Dále se to diferencovalo i podle toho, jestli to byl křesťan nebo Žid. Židé platili víc a Žid na koni, tam to šlo do vysokých částek, protože Žid na koni byl považován za přepych a za ten se muselo platit."

Jaké řemeslníky bylo na středověké stavbě možné potkat? Byli to především kameníci a tesaři.

"Kameníci se ve středověku podíleli na těch technologicky nejnáročnějších stavbách a most byl skutečně tvrdý oříšek na stavbu. Tam se muselo řešit podstatně více problémů než stavby na pevné a suché zemi. Co se týče dalších řemesel, tak takové druhé nejdůležitější byli podle mě tesaři, protože ti se podíleli na stavbě všech strojů používaných při stavbě. Ať to byly jeřáby, beranidla, lodě, různé konstrukce, na které se to usazovalo."

Na stavbě také nechyběli samozřejmě zedníci, nádeníci nebo vozkové.

Když kameník kámen opracoval, udělal si na něj speciální značku.

Kamenická značka z Karlova mostu

"Dneska jich známe z Karlova mostu něco do stovky. Ono také není divu, uvádí se, že se most stavěl těch 45 let, za tu dobu se tam vystřídaly desítky kameníků. Také se ví, že někteří kameníci z Karlova mostu pracovali na katedrále svatého Víta. To se právě poznalo díky těm kamenickým značkám, že se jeden typ značky objevuje jak na katedrále, tak na mostě. Podle toho se dá i datovat, kdy byla která část stavěna. Ty značky se tam dělaly nejen z toho důvodu, aby všichni věděli, kdo jaký kámen zpracoval, ale také aby stavitel věděl komu má co zaplatit, protože kameníci byli placeni od kusu."

O některých místech se vznosně říká: tudy kráčely dějiny. O Karlově mostě to bezesporu platí: zažil boje, slavnosti, na jedné z jeho věží byly vystaveny hlavy popravených účastníků českého stavovského povstání. A jakoby sama už tak dost barvitá historie nestačila, váže se k mostu spousta pověstí. Jedna z nejznámějších říká, že je v něm zazděn Bruncvíkův kouzelný meč. Až bude jednou české zemi tak zle, že se probudí i blaničtí rytíři a pojedou přes most, zakopne kůň svatého Václava o meč a s jeho pomocí bude země zachráněna.

Foto: Barbora Kmentová, Štěpánka Budková