Po Karlově mostě v Praze projdou každoročně miliony turistů. O jeho historii i zajímavostech se mohou dozvědět v muzeu, které vzniklo v areálu bývalého kláštera Křížovníků s Červenou hvězdou, který založila sv. Anežka. Unikátní je zde model stavby Karlova mostu a kamenické hutě jeho stavitele Petra Parléře.
Pozůstatek boku Juditina mostu
Poprvé se o mostu přes Vltavu mluví v legendě o sv. Václavu. Tehdy byl dřevěný a udál se na něm jeden z prvních zázraků sv. Václava. Povoz, vezoucí jeho tělo na Pražský hrad, přešel bez problémů i po povodni pobořeném mostě. Ten nahradil v polovině 12. století most Juditin.
"Krátce poté, co byl Vladislav jako druhý český král korunován v Řezně, nechal stavět most podle své druhé manželky Judity Durynské, to je tzv. Juditin most Byl ve své době nejdelším mostem ve Střední Evropě. Končil na Malé Straně, kde je menší malostranská mostecká věž,"
uvedl můj průvodce Stanislav Marchal. Juditin most byl poškozen při povodni v polovině 14. století. Kronikář František Pražský tehdy napsal: Jako by padla koruna království, když rozpadl se most. Opravený byl jen provizorně a sloužil do doby, než se začal stavět Karlův most. Právě tohle mezidobí zachycuje v muzeu model, který přitahuje pozornost turistů. Karel IV. už jako císař římský položil základní kámen mostu 9. července 1357. Současně byla postavená i staroměstská mostecká věž.
"Tato staroměstská mostecká věž se považuje za nejkvalitnější ukázku vrcholně gotické architektury mostecké věže v celé Evropě."
Karlův most je dlouhý přes 500 metrů a široký kolem deseti. Název Karlův se používá zhruba od roku 1870. Do té doby se mu říkalo most Pražský nebo Kamenný. V muzeu jsou i exponáty s Karlovým mostem spojené. Například busta jeho stavitele Petra Parléře i socha jeho zakladatel Karla IV.
Busta Petra Parléře
"Spolu s votivní deskou Jana Očka z Vlašimi, která je v Národní galerii, se tato socha považuje za nejvěrnější zobrazení Karla IV. Zajímavostí je, že Karel měřil 175 centimetrů. Na svoji dobu to byl člověk velice vysoký. Naproti tomu král železný a zlatý Přemysl Otakar II. jeho praděd, měřil necelých 160 centimetrů. Přitom Přemysla Otakara si představujeme jako válečníka a Karla IV. spíše drobného. Vzniklo to tím, že Karel IV. už jako mladý po pokusu o otrávení chodil trošku nahrbený a vypadal menší než ve skutečnosti byl."
Foto: Martin Frouz/Muzeum Karlova mostu
Expozice připomíná i tehdejší kamenické hutě. Tak se říkalo středověkým dílnám, které byly zaměřené na stavebnictví. Stejně vypadala i huť Petra Parléře. V této době musel šéf ovládat všechno, být kameníkem, sochařem, architektem i uměleckým řemeslníkem. Drobný prach a písek v huti byl důvod, proč se stavitelé nedožívali vysokého věku. Petr Parléř byl však výjimkou. Karla IV. přežil o dvacet let a zemřel v 70, na tu dobu tedy ve vysokém věku.
Když dojdete na konec Muzea Karlova mostu uvidíte z okna Vltavu a na chodbě obří akvárium z kapry a velmi netradiční betlém.
"Říká se o něm, že by to měl být největší rybí betlém na světě. Akvárium by mělo evokovat dno Vltavy, jak vypadalo v době stavby Karlova mostu, měly by to být pozůstatky z původního Juditina mostu."
Foto: Martin Frouz/Muzeum Karlova mostu
Autorem nápadu je Jiří Rachfalík a ryby jako polidštěné postavy vytvořili polští řezbáři. Pannu Marii představuje plastika kapra, sv. Josefa plastika sumce a jikra ve škebli symbolizuje Jezulátko. Tři krále pak představují okoun, jeseter a candát s korunkou. Betlém byl zapsán 28. listopadu 2010 zapsán do České knihy rekordů a měl by se stát každoročním lákadlem návštěvníků. Ti mohou v muzeu posedět v kavárně a nakoupit si obchodě třeba reprodukce pohlednic z 19. století. Na nich je napsáno most Jana Nepomuckého, takže ve své době se patrně používal i tento název. Připomínal mučednickou smrt Jana Nepomuckého, který byl z mostu shozen do Vltavy roku 1393. To v muzeu ukazují kopie dvou reliéfů.
"Jsou součástí plastiky Jana Nepomuckého od Jana Brokofa na Karlově mostě - zpověď královny a mučednická smrt. Je tu i obraz, kdy tělo Jana Nepomuckého bylo vyloveno z Vltavy. Není zcela věrohodný, protože byl vyloven několik set metrů dál, dnes je tam hotel Interkontinental."
Socha Jana Nepomuckého na Karlově mostě
Reliéfy zachycují známou legendu, podle níž Jan Nepomucký odmítl prozradit zpovědní tajemství královny Žofie. Jana Nepomucký byl svržen do Vltavy patrně už mrtvý. Jeho zajetí předcházely neshody krále a arcibiskupa Jana z Jenštejna, pro kterého vikář Jan Nepomucký pracoval. K jeho svatořečení došlo roku 1729. Ale už 14 let před tím se pod Karlovým mostem konala první svatojánská slavnost. Okázalostí a slávou prý zastínila i lesk korunovačních slavností. Socha Jana Nepomuckého je nejdéle stojící sochou na mostě: Najdete ji mezi 9. a 10. pilířem na pravé straně už od roku 1683. Kousek odsud je pak do zábradlí vsazena deska s kovovým křížem a pěti hvězdami, označující místo, kde byl vikář shozen do řeky.
Karlův most dřív sloužil také veřejné dopravě. První koňské omnibusy tu začaly jezdit od roku 1870. A od roku 1905 dokonce klasická Křižíkova elektrická tramvaj, dodal Stanislav Marchal.
"Bylo to uděláno tak, že přívod elektřiny, který normálně šel horem kladkou, byl v dláždění mostu. Karlův most byl definitivně pro veřejnou dopravu uzavřen na počátku 60. let. Drtivá většina plastik jsou dnes kopie, část originálů je v Lapidáriu Národního muzea a část je vystavena na Vyšehradě. Jen menší část soch jsou originály, originál je i nejmladší plastika na Karlově mostě. Jsou to svatí Cyril a Metoděj od Karla Dvořáka a pochází z let 1928-38."
I Karlův most potkala ničivá povodeň - v září roku 1890. Poté zde Albert Vojtěch Velflík navrhl zhotovit tzv. vylehčovací oblouky. V mostním tělese jsou čtyři dutiny vysoké sedm metrů. Jsou přístupné přímo z mostu, ale před zraky zvědavců skryty pečlivě zajištěným poklopem.
