V červenci uplyne 650. let od položení základního kamene veleslavného Karlova mostu v Praze. Už od letošního června ale kromě památky samotné můžete navštívit i její muzeum. Sídlí samozřejmě na břehu Vltavy hned u paty mostu.
Muzeum Karlova mostu
V prostorách bývalého křižovnického špitálu a části kostela na Křižovnickém náměstí v Praze poblíž staroměstské strany Vltavy se v druhé polovině června otevřelo Muzeum Karlova mostu. Místo je to takřka symbolické: "Karlův most byl od svého zbudování svěřen do společné péče řádu křižovníků a obce Starého Města pražského. Řád a obec společně držely klíče od pokladny, do níž se soustřeďovaly platy a důchody, určené Karlem IV. na údržbu a opravy mostu," uvedl pražský primátor Pavel Bém při otevření muzea. I když jeho expozice pochopitelně klade důraz na Karlův most, mapuje celkovou historii spojení obou pražských břehů.
"Velkým přínosem je, že jsou tam rekonstrukce těch předešlých mostů. To znamená Juditina mostu, ale dokonce i původního dřevěného, o kterém máme zprávu, že byl poničen v roce 932," potvrzuje František Dvořák z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dále historik připomíná, že v muzeu se návštěvníci mohou ledacos dozvědět i o Juditině mostu, který byl předtím rovněž chloubou Prahy, než ho neponičila povodeň v roce 1342: "Na předmostí, jak malostranském, tak hlavně tedy staroměstském, jsou zachované vstupní oblouky. Takže my dovedeme udělat rekonstrukci celého mostu. Navíc v řečišti dole jsou ještě zbytky pilířů. Takže víme, že měl dohromady 23 oblouků. Známe jeho šíři. Takže návštěvníci muzea se dostanou k tomu prvnímu nástupnímu pilíři, který šel od Starého Města směrem k Malé Straně."
Piliř Juditina Mostu
Muzeum mezi názornými modely nabízí například model Prahy z doby kolem roku 1000 s vyznačenými brody přes Vltavu, které tehdy představovaly zásadní komunikační spojnice. Už jsme zmínili první dřevěný most, o němž mluví ve své kronice i Kosmas, stejně jako ztvárnění předpokládané podoby Juditina mostu. Za důležitý je ale považován také model Rankovy lávky z roku 1832. Návrh stavitele Michaela Ranka se sice nerealizoval, ve své době však představoval unikátní patentovaný systém dřevěné mostní konstrukce. K expozici patří také původní řemeslnické nástroje nebo rekonstrukce dobových stavebních strojů.
A v neposlední řadě jsou zde k vidění také sochy ze Staroměstské mostecké věže. Jsou to odlitky z forem pořízených v 19. století, ještě se zachovalou povrchovou modelací, než byla poškozena znečištěným ovzduším. Mimochodem, právě sochy jsou i ozdobou a chloubou Karlova mostu. Která z nich je vlastně nejcennější? Podle historika Františka Dvořáka záleží na zvolených kritériích: "Z jakého hlediska? Kdyby z historického, tak je to socha sv. Jana Nepomuckého. Jednak určila úplně novou tématiku a za druhé začíná tím vlastně historie baroka a hlavně historie rodiny Brokofů. A po umělecké stránce jsou to ovšem sochy Matyáše Bernarda Brauna. Sen Sv. Luitgardy - to je úplně evropský unikát."
Dodejme ještě, že muzeum se zapojí i do chystané opravy mostu, která začne po oslavách jeho výročí. Bude prezentovat původní a současné stavební technologie a vystaví případné fragmenty, které se najdou při archeologickém průzkumu.
