Když vějíře promlouvají. Historie plesových šatů od 18. století po současnost

Plesová sezóna je v plném proudu. Víte, k čemu sloužil vějíř a taneční pořádky? A jaké šaty se nosily v 19. století? Protančíme se teď do historie plesových rób, pánských obleků a různých doplňků na výstavě v Ústí nad Orlicí.

Foto: Josef Vostárek, ČTK

Do popředí se plesy dostaly už v 15. století na francouzském dvoře. V 18. a 19. století hledaly rodiny na plesech pro své potomky vhodného partnera. I král Francie Ludvík XV. poznal roku 1745 na podobném bále svoji pozdější milenku Madame de Pompadour.

V českých zemích se první veřejný ples konal v roce 1752 v Nosticově paláci v Praze. Postupně se plesy staly důležitou součástí společenského života a místem, kde se setkávala šlechta s nastupující měšťanskou elitou. Skutečným mezníkem byl první český ples v roce 1840, který symbolizoval národní obrození a rostoucí sebevědomí české společnosti.

Foto: Městské muzeum v Ústí nad Orlicí

Výstava v Ústí nad Orlicí ukazuje plesové šaty od 19. století po současnost. Šaty z té doby jsou vypasované, některé mají zapínání až ke krku. Na každý ples musely mít dívky jiné šaty, říká kurátorka Zuzana Kubíčková.

Foto: Městské muzeum v Ústí nad Orlicí

"Určitě jsou odlišné materiály, dřív se používaly přírodnější, třeba hedvábí. Určitě se liší ve střihu, protože v 19. století byly šaty zdobnější, bohatší i na objemu. V dnešní době někdy čím míň, tím líp. Většinou vystavujeme šaty z našich sbírek. Zapůjčila jsem si i čtyři šaty z vysokomýtského muzea. Ty jsou zhruba z poloviny 19. století. Jsou hedvábné, taftové."

Vějíře dokázaly mluvit

Foto: Josef Vostárek, ČTK

V průběhu století se měnil i způsob neverbální komunikace. Dřív dívky nosily vějíře, a těmi mohly dát najevo spoustu věcí. Například když vějíř upustila, chtěla na sebe upoutat pozornost, připomíná Zuzana Kubíčková.

"Existovala vějířová mluva. Pokud držela žena zavřený vějíř v levé ruce, naznačovala tím, že by ráda tančila. A pokud ho měla v pravé, tak by ji k tanci málokdo přemluvil. Pokud měla vějíř složený před ústy, naznačovala touhu po seznámení. Pokud si ho přeložila k srdci, znamenalo to zamilovanost."

Foto: Městské muzeum v Ústí nad Orlicí

Taková vějířová mluva by nebyla na škodu ani dnes. Zajímavé byly i taneční pořádky, které známe hlavně z filmů pro pamětníky.

"Taneční pořádek je ve formě malých sešitků, které se dávaly jak dámám, taky pánům při vstupu na ples. Bylo to součástí vstupenky. První pocházejí z 30. let 19. století. V tanečním pořádku byly zapsané jednotlivé tance, a pokud měl tanečník nebo partner zájem o tanec s konkrétní dámou, tak si tam zapsal do kolonky své jméno a tím vlastně si jakoby zarezervoval ten tanec," připomíná kurátorka Zuzana Kubičková.

Foto: Josef Vostárek, ČTK

Součástí plesového vybavení byly kabelky, náušnice, jehlice do klobouků, rukavičky. Při úpravě účesů dívky potřebovaly hřebeny, některé jsou vykládané drahými kameny.

Mužská móda se výrazněji proti dámským šatům tolik nezměnila. Standardem je černá barva, i když pánové nosili i jiné, střízlivější barvy. Během dekád se mírně proměňovaly jen střihy. Muži také nosili na ples uniformy, na výstavě je prezentovaná myslivecká.