„Klima je život, chceme klimatickou spravedlnost“ – před třemi lety vzniklo hnutí Fridays for Future

Plnili náměstí, vyzývali české politiky k odpovědnosti za globální oteplování a klimatickou krizi. Kam se posunulo studentské hnutí dnes?

Mluvčí hnutí Fridays for Future Petr Doubravský a aktivistka Lucie Myslíková|Foto: Barbora Linková, Český rozhlas

V roce 2019 pořádali pravidelné mítinky, demonstrace, podařilo se jim dostat do veřejného prostoru debatu o klimatických otázkách. Pandemie koronaviru a protiepidemická opatření zatlačila téma klimatu do pozadí. Podle mluvčího Petra Doubravského hnutí Fridays for Future využilo tohoto období k vybudování vnitřní organizační struktury:

„ V ní teď fungujeme lépe než dřív. Věnovali jsme se vzdělávání a absolvovali různé workshopy. Snažili jsme se vymýšlet a dělat akce v omezené době. Třeba v době rozhodování uhelné komise jsme tři týdny v mrazech spali před Ministerstvem životního prostředí. Co se týče online prostředí, jsme mladá generace, která nemá s technologiemi problém. Pro mnoho lidí bylo dobré komunikovat online. Mladí lidé nechodili do školy a měli málo sociálního kontaktu a Fridays for Future pro ně mohlo být jistou náhradou.“

Digitální platforma dnes sdružuje kolem 400 lidí. „Povedlo se nám vytvořit strukturu, která je schopná zapojovat lidi. Oproti hnutím v zahraničí jsme primárně středoškolskou organizací sdružující mladé lidi od 18-20 let. Jsme nyní v procesu, kdy starší generace, třeba já, se snaží předat co nejvíc věcí lidem, kteří jsou teď v procesu. Povedlo se nám najít vlastní agendu a uzpůsobit to, co na západě funguje velmi dobře do českého kontextu. Když jsem v roce 2019 hnutí zakládal, uměli jsme toho velmi málo. Byli jsme banda několika desítek středoškoláků, pro kterou to byla první věc, kterou v životě dělali. Povedlo se to posunout, lidí je víc a víc toho umí. Jsou zkušení a dobří aktivisté, kteří mohou směřovat k rozvoji hnutí. Na podzim jsme se velmi důkladně věnovali volbám do Poslanecké sněmovny, kde se nám před volbami podařilo zorganizovat na české poměry velkou stávku za klima“, říká Petr Doubravský, který plánuje na podzim objet regiony a bavit se o budoucnosti klimatického hnutí.

V Česku na rozdíl od Německa chybí občanská angažovanost

Foto: Intothewoods7, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED

Ekologičtí aktivisté v Česku narážejí na mnohem větší odpor většinové společnosti než je tomu například v sousedním Německu nebo severských zemích. Občanská angažovanost se také teprve začíná budovat, chybí zkušenosti.  „V Německu se lidé k různým organizacím jak ekologickým, tak neziskovým a mládežnickým v 15 letech nebo i dřív. Takovou kulturu v Česku nemáme. Německo pro nás bylo vždy inspirací, ale museli jsme to přizpůsobit našim podmínkám. Největší rozdíl mezi námi a Německem je v tom, že jsme se to snažili držet na úrovni středních škol. Vnímáme v tom mnoho výhod. Nevzniká tam hierarchie způsobená věkem, lidé na vysokých školách mají víc času se zapojovat a jsou zkušenější. My jsme prostorem pro mladé lidi, aby se učili ze svých chyb a měli prostor chyby dělat,“ dodává mluvčí a zakladatel hnutí Fridays for Future Petr Doubravský.