Koaliční program Topolánkovy vlády dostává jasnější obrysy, politici se shodli i na daních

Jednání formující se vlády, foto: ČTK

Program formující se koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených je téměř hotov. Ve středu dolaďovaly expertní týmy některé dosud sporné body, především otázku daní. Pro příjmy právnických a fyzických osob by měla existovat jen jedna daň, a to v rozmezí 15 až 19 procent. Podrobnosti o daních i o dalších programových bodech rodícího se koaličního prohlášení zjišťovala Martina Lustigová.

Jednání formující se vlády,  foto: ČTK
Koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených bude prosazovat jednotnou daň pro příjmy právnických a fyzických osob. Konkrétní výše sazby ale předmětem koaliční dohody nebude. Zatím je jasné jen to, že se bude pohybovat od 15 do 19 procent. Ve stejném rozmezí hodlají politici najít i sazbu pro DPH. Nadále ale budou existovat výjimky. Ty upřesňuje Vlastimil Tlustý z ODS: "Základní potraviny. Do tohoto seznamu byly doplněny na základě požadavků KDU-ČSL ubytovací služby. Strana zelených požadovala položky technologická zařízení na ekologickou výrobu tepla, položky ekologických paliv. Doplnili jsme tam položky, jako jsou vstupenky na kulturní a sportovní akce." Vlastimil Tlustý je s koaličním kompromisem spokojen: "To, že nakonec byla prosazena stejná jedna sazba, jak u daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a DPH, považuji za naplnění toho, co je základem rovné daně." A po všech jednáních je spokojen také předseda Strany zelených Martin Bursík: "Finální dohoda na této kapitole, která byla jedna z nejdůležitější, je odpracována. Řekl bych, že už se to blíží k finále."

Co by to pro nás znamenalo, pokud by se koaličním partnerům skutečně podařilo prosadit tento koncept daňové reformy? Na to jsem se zeptala ekonomky Markéty Šichtařové. "Aniž bych chtěla vynášet nějaké politické soudy, tak se domnívám, že pro ekonomiku jako celek by skutečně zavedení jednotné daně mělo být velice příznivé. Rozhodně se nejedná o nějakou rovnou daň v tom pravém a nejčistším slova smyslu. Ovšem rovná daň v tom ryzím slova smyslu je poměrně vzácná i v zemích, které hovoří o tom, že mají rovnou daň. I v těchto zemích obvykle bývají různé výjimky a odpočitatelné položky. Přesně to je systém, který by s největší pravděpodobností byl zaveden i u nás. Ta rovná daň by byla ´poškozena´ nebo narušena tím, že by u nás byla řada různých odpočitatelných položek a výjimek, které by ten systém trošičku přibližovaly k tomu, co máme dnes, tedy progresivnímu zdanění. Přestože by se nejednalo o čistý systém, tak s největší pravděpodobností by to byl systém, který by byl velmi výhodný zejména pro nejnižší a naopak nejvyšší příjmové kategorie. Naopak poměrně malý dopad nebo možná i lehounce negativní dopad by mohl mít na střední příjmové skupiny. To je ovšem velmi brzy soudit, protože zatím nevíme, jak přesně by byly parametry toho systému nastaveny."

Vlastimil Tlustý
V koaličním programu se samozřejmě neřeší jenom otázka daní. Na čem dalším se tedy zástupci ODS, KDU-ČSL a zelených shodli? Například se podařilo vyřešit spory kolem energetiky. V textu koaliční smlouvy bude patrně uvedeno, že vláda nebude rozšiřovat těžbu uhlí na Mostecku a nezačne s výstavbou nových jaderných elektráren. Tím občanští demokraté ustoupili zeleným. Zelení naopak neprosadili zákaz kamionové dopravy od pátku do neděle - kamiony by měly jezdit podle nynějších pravidel, zákaz jízdy by tedy platil od sobotní půlnoci do nedělní 22. hodiny. Zelení také neuspěli s prosazováním prvků přímé demokracie - v koaliční smlouvě tak například bude chybět přímá volba hejtmanů a starostů.

Strany formující se koalice se už dříve dohodly na zahraniční politice. Postoj k euroústavě, ke které se občanští demokraté staví odmítavě, nebude v návrhu koaliční smlouvy specifikován. V textu se objeví obecná formulace o podpoře dalšího rozšiřování EU. Lidovci neuspěli s požadavkem, aby byla výslovně uvedena podpora rozšiřování o "evropské země" - to lidovci prosazovali proto, že odmítají členství muslimského a převážně asijského Turecka.

Rodící se vláda chce také zvýšit daňové pobídky pro investice do výzkumu nebo zajistit, aby systém sociálních dávek motivoval lidi k práci. Shoda panuje také v tom, že by měl být zrušen zákon o neziskových nemocnicích. Topolánkova vláda počítá i se zavedením ročních výpisů ze zdravotního pojištění.