Korespondenční volba. Dárek Čechům v zahraničí k výročí sametu?
Umožnit Čechům v cizině odevzdat hlas i poštou je věčné téma. Debata o něm teď sílí. Ministerstvo vnitra připravuje návrh, který představí na podzim. Podle něj by lidé žijící, pracující nebo studující v zahraničí mohli volit už ve sněmovních volbách v roce 2021.
Soňa Jarošová pracující v Niamey v Nigeru se nechtěla o své občanské právo jít volit, připravit. Protože v Nigeru Česko nemá zastupitelský úřad, měla při posledních parlamentních volbách na výběr ze tří ambasád v Západní Africe. Rozhodla se pro nejbližší v Abuji v Nigérii. Kvůli odevzdání hlasu tak musela cestovat přes 800 kilometrů. Jak vylíčila kolegům ve francouzské redakci Rádia Praha, nebylo to nic jednoduchého. „Musela jsem si předem v dostatečném předstihu vyřídit veškeré formality v Praze a pak ještě zažádat o vízum do Nigérie.“
Lidé ochotni kvůli volbám cestovat tisíce kilometrů se vždy najdou. Vloni v prezidentském klání odevzdalo hlas v zahraničí 18 tisíc občanů. Podle odhadů ovšem v cizině žije, pracuje, studuje až kolem šesti set tisíc Čechů.
Korespondenční volba je v krajanské komunitě věčné téma. Především v zemích jako Spojené státy nebo Kanada, kde obrovské vzdálenosti jen málokomu umožňují dojet s volebním lístkem na zastupitelský úřad. Právě česká komunita v Minnesotě přišla loni na podzim s peticí požadující zavedení korespondenční volby. A není zdaleka jediná, podobnou formuloval také klub Asturia nebo čeští vědci. Změně by se nebránili ani Češi žijící doma. Podle průzkumu agentury Median z října 2018 by umožnilo krajanům v cizině odevzdat hlasovací lístek poštou 72% lidí. Proti jsou zatím jednoznačně komunisté, ale i vládní ČSSD, i když zavedení korespondenční volby je přímo vepsané do programového prohlášení vlády. Premiér Babiš (ANO) se sám několikrát vyjádřil, že by návrh podpořil.
Návrhy na změnu
Podle dosavadní praxe mohou lidé žijící v zahraničí požádat v případě trvalého bydliště v Česku o voličský průkaz v místě bydliště nebo se zapsat na zastupitelském úřadě do speciálního seznamu voličů. Hlas v každém případě musejí odevzdat osobně do urny na zastupitelském úřadě. Především pro studenty, ale nejen pro ně to často znamená značný zásah do rozpočtu. Podle návrhu ministerstva vnitra by zájemce o korespondenční volbu obdržel od zastupitelského úřadu volební lístky a dvě obálky. Klasickou volební a k ní doručovací s identifikačními údaji o příslušném voliči. Tímto systémem by měla být zaručená tajnost volby. Obálky by komise rozdělala až po skončení voleb, podle identifikačních štítků vyznačila voliče v seznamu a hlas vhodila do urny k hlasům těch, kteří přišli na zastupitelský úřad osobně.
Pokud by návrh parlament schválil, mohli by Češi v zahraničí hlasovat poštou už do sněmovních voleb v roce 2021.
Vstřícné gesto i poděkování
Návrh má samozřejmě velkou podporu v senátní komisi pro krajany, kterou od posledních senátních voleb vede Tomáš Czernin (TOP 09). Právě on má s korespondenční volbou osobní zkušenosti. Jeho manželka pocházející z Rakouska má možnost volit poštou do rakouského parlamentu. Náš jižní soused patří k většině evropských zemí, která tento způsob hlasování umožňuje. Česko je s absencí korespondenční volby naprostou výjimkou.
Příslib změny zákona zazněl i na slavnosti k 25. výročí instalace sochy Panenky Marie v Exilu pod Strahovským klášterem, kde místopředseda Senátu Jiřího Růžička (TOP 09) řekl: „Krajané ani po mnoha generacích na rodnou zem nezapomněli. Těm, co museli odejít, jsme zůstali ledacos dlužní. Za pár měsíců uplyne 30 let od událostí, kdy se lidé z emigrace, z nechtěné emigrace mohli začít vracet domů. Je správně a dobré, že se leccos pro krajany udělalo. Snadněji mohou získat zpátky občanství, které jim bylo odebráno. Vytvořili se různé parlamentní komise, posíláme k nim skvělé umělce, navštěvujeme je, ale myslím, že by byl hezký dárek k 30. výročí událostí, kdy se mohli začít vracet domů, aby mohli volit do našich institucí. Korespondenční volba by byla správným oceněním jejich úsilí a jejich vztahu k rodné zemi a z naší strany gesto, že je bereme na vědomí, že s nimi počítáme, že nás jejich názory zajímají.“
Hlasovat poštou mohou občané 24 zemí Evropské unie, stejně jako obyvatelé USA, Kanady nebo Austrálie.
