Kousek Brna v Liverpoolu: Zapomenutý hrob architekta Wiesnera nově zdobí úlomky brněnských staveb

Vila Stiassni, Palác Morava nebo brněnské krematorium – díla architekta Ernsta Wiesnera patří k nejvýraznějším stavbám meziválečné moderny na jižní Moravě. Přestože jeho tvorba zásadně ovlivnila podobu Brna, život autora těchto staveb skončil v britském exilu a místo jeho posledního odpočinku zůstávalo desetiletí zapomenuto. To se změnilo až v posledních letech.

Ernst Wiesner se narodil 21. ledna 1890 v židovské rodině ve slovenských Malackách. Na počátku 20. století se s rodiči přestěhoval do Brna, kde později započal svou profesní dráhu. Vystudoval vídeňskou Akademii výtvarných umění a od roku 1918 působil v Brně jako respektovaný architekt.

Vila Stiassni|Foto: Národní památkový ústav, CC BY-NC-ND 3.0 CZ

Mezi jeho nejznámější realizace patří vila Stiassni, vila Neumark, Palác Morava, administrativní budova České banky, která je dnes sídlem Českého rozhlasu Brno, či brněnské krematorium. Tyto stavby dodnes formují architektonickou tvář města. Osud jejich autora však výrazně poznamenaly dějinné zvraty 20. století.

Kvůli svému židovskému původu a politické situaci byl Wiesner nucen dvakrát opustit svůj domov. V roce 1939 emigroval před nacismem do Velké Británie. Koncem 40. let se sice ještě vrátil do Brna, po nástupu komunistického režimu však odešel natrvalo do Liverpoolu. Zde 15. července 1971 zemřel.

Jeho hrob na liverpoolském hřbitově Allerton zůstal dlouhá léta neznámý, až v roce 2022 jej objevila kastelánka brněnské vily Stiassni Kateřina Konečná. Díky spolupráci se spolkem přátel liverpoolského hřbitova a finanční spolupráci Jihomoravského kraje se podařilo náhrobek jednoho z nejvýznamnějších architektů meziválečného Československa obnovit.

Součástí hrobu je nově i umělecké dílo vytvořené z úlomků staveb, které architekt navrhl v Brně. Dílo doplňuje věnování v českém i anglickém jazyce: „Ernstu Wiesnerovi jeho město Brno, leden 2026“.

Pomník, který spojuje Brno a Británii

Symbolicky v den 136. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších architektů meziválečného Československa, 21. ledna, ho tam umístili zástupci Národního památkového ústavu, Jihomoravského kraje a autor památníku za přítomnosti českého velvyslance ve Velké Británii a zástupců města Liverpool.

Chceme vzdát poctu architektovi Ernstu Wiesnerovi a symbolicky mu přivést kousek jeho milovaného Brna až do Anglie|Foto: Tomáš Kremr, Český rozhlas

„Společně jsme si připomněli osobnost, která svou tvorbou překračovala hranice. Tenhle okamžik má ale hlubší význam. Nejde jen o pietu a architekturu. Jde o symbolické přenesení Wiesnerova původního domova, o propojení příběhů a o navázání nových vztahů mezi Jihomoravským krajem a britským Liverpoolem,“ uvedl vedoucí delegace Jihomoravského kraje a jeho zastupitel Michal Doležel.

Samotný pomník tvoří devět kamenů zasazených do vlnícího se kruhového podstavce. Dílo odkazuje k židovské tradici pokládání kamínků na náhrobky jako symbolu trvalosti paměti a věčnosti. Autorem návrhu je architekt Tomáš Růžička, realizaci provedl kameník Radim Skácel. Na vzniku pomníku se podílela také veřejnost – ve veřejné sbírce se dosud podařilo vybrat více než 75 tisíc korun.

Wiesner zanechal stopu i ve své druhé vlasti. V Londýně se podílel například na přestavbě a zařízení úřadu československé exilové vlády či na úpravách československého velvyslanectví. V Liverpoolu pracoval na projektech kostelů a škol.