Před sto lety zemřel Jan Kotěra

Architekt mezinárodního významu, vůdčí osobnost české moderní architektury, rozkročený mezi dobovou secesí a moderním funkcionalismem po sobě zanechal nesmazatelnou stopu na řadě míst Česka.

Jan Kotěra|Foto: Vladimír Jindřich Bufka, 1914, Zlatá Praha, public domain

Brněnský rodák Jan Kotěra vyrazil na konci 19. století za studiem architektury do Vídně, kde ho zásadním způsobem ovlivnil profesor Otto Wagner, propagátor moderní architektury. Díky Wagnerovi se Kotěra seznámil s jeho žáky a spolupracovníky: Jože Plečnikem, Josefem Hoffmannem, Josefem Olbrichem nebo Josefem Urbanem či dalším významným brněnským rodákem – Adolfem Loosem.

Na výzdobě fasády Peterkova domu se podíleli sochaři Jan Pekárek a Stanislav Sucharda.|Foto: Barbora Němcová, Radio Prague International

Kotěrovou první prací po návratu do Čech se v roce 1900 stalo průčelí Peterkova domu na Václavském náměstí v Praze, s výzdobou od Stanislava Suchardy. Byla to jedna z prvních ukázek secesní architektury v českých zemích. K dalším mistrovským dílům patří monumentální Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Laichterův dům na Vinohradech, rozhledna ve vodárenské věži v Třeboni, Národní dům Prostějov nebo Zahradní město v Lounech, jeden z nejstarších příkladů úspěšné aplikace zahradního města do českého prostředí. Ke konci života Kotěra tíhl k neoklasicismu a uplatnil ho i na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Laichterův dům |Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

Kotěra navrhl také úpravy Masarykova hradního bytu a prezident požádal svého přítele o další úpravy exteriéru budovy i hradního okolí. Kotěra ale už byl nemocný a práce na úpravě Hradčan musel odmítnout. Jako jeho nástupce byl vybrán Jože Plečnik.

13 fotek

Kotěrovi nadaní žáci

Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Foto: Kristýna Maková, Radio Prague International

Počátkem 20. století vede Kotěrova životní cesta od jednoho úspěšného díla k druhému. Z pražské Akademie výtvarných umění dostal v roce 1910 nabídku na místo profesora, kterou přijal a vychoval generace proslulých architektů. K jeho absolventům patřili například Jaromír Krejcar, Otakar Novotný, Josef Gočár, tvůrce Ořechovky Jaroslav Vondrák, František Kavalír, asi nejplodnější architekt té doby Adolf Foehr, František Janda, bratři Mayerové, Jaroslav Rössler, Antonín Pfeiffer, Čeněk Vořech, František Vahala či Vilém Kvasnička. Ti všichni se prosadili jako významní reprezentanti secese, moderny i meziválečných architektonických směrů.

Vstup do budovy Školy architektury Akademie výtvarných umění v Praze.|Foto: Radio Prague International