Krajané
Dnešní krajanskou rubrikou Vás nebudu provede Milena Štráfeldová a Vilém Faltýnek.
Tentokrát bychom rádi začali tak trochu nevážně. Jak určitě víte, minulý týden vyhrála česká hokejová reprezentace již potřetí za sebou mistrovství světa v hokeji. Český hokej má ve světě opravdu dobrý zvuk, v kanadsko-americké NHL dnes působí řada českých hráčů a Dominik Hašek nebo Jaromír Jágr patří mezi vůbec nejslavnější hokejisty posledního desetiletí. Není proto divu, že jako jiné hvězdy pronikli i na internet. Jaromír Jágr má hned několik internetových stránek v angličtině, tentokrát bych Vás ale ráda seznámila se stránkou, kterou pro něj připravil jeho americký fanoušek dokonce i s českým překladem. Sám zřejmě neuměl česky ani slovo, proto překlad původního textu v angličtině svěřil počítači. A zde je výsledek. Jaromír Jágr vítá své fanoušky opravdu okouzlující češtinou:
Vítat až k má Jaromír Jágr a Pittsburg Tučnák Blok. Do zde tebe vůle nález jeden herec - barevný pruh - a Cedule - do člen určitý 99/2000 roční doba. Rovněž tebe vůle nález člen určitý nejlépe herec do člen určitý svět. Asi tolik být příjemný být šťasten a oznámit mne, jaký tebe cenit!
Pokud byste nám případně mohli poradit s tímto překladem do srozumitelné češtiny, opravdu to i my oceníme.
A teď přeci jen trochu vážněji. Pokud naši krajanskou rubriku posloucháte pravidelně, tak už určitě víte, že její součástí je nyní i listárna. V ní citujeme z Vašich dopisů, vybíráme z odpovědí na soutěžní otázky Radia Praha, publikujeme Vaše názory. Z dopisů, které nám píšete, míváme velkou radost, dnešní rubriku však otevřeme dopisem, který nás spíše přinutil k zamyšlení.
Naši posluchačku Jaroslavu Procházkovou, krajanku z Toronta, totiž doslova rozhořčilo, že Česká republika s platností od 1. dubna letošního roku znovu zavedla vízovou povinnost pro Kanaďany. "S tímto byrokratickým opatřením kategoricky nesouhlasím" napsala, a jak dál uvádí, kvůli vízům ztratí Česká republika nezanedbatelné příjmy z turistického ruchu.
"Nechápu, proč si Česká republika váží jenom amerických turistů ze zámoří, ale Kanaďany diskriminuje vízy. Poškozujete tím jenom sami sebe. Kanaďané místo do Česka pojedou do jiné země, kde budou vítáni a kde se nebudou muset hlásit na policii jako nějací zločinci," uvedla ve svém dopise paní Procházková.
Zavedení víz pro Kanaďany, jako každá komplikace v mezistátních vztazích, nikoho z nás určitě netěší. Tím spíš, že vízová povinnost se v tomto případě týká i českých krajanů, kteří z různých důvodů nezískali zpět naše občanství. Z celkového počtu asi šedesáti tisíc Čechů, kteří dnes v Kanadě žijí, jich občanství dosud nemá asi čtvrtina. Jejich cesty do původní vlasti se tak ztíží a prodraží.
Zavedení víz pro Kanaďany přitom představuje z české strany jen dlouho odkládané reciproční opatření. Česká republika tak reagovala na fakt, že Kanada jednostranně zavedla vízovou povinnost pro české občany už v roce 1998. Důvod, který k tomu kanadské úřady vedl, je dostatečně známý - Kanaďané se snažili zastavit exodus českých Romů, kteří žádali o azyl kvůli údajné rasové diskriminaci v Česku.
Zajímavou okolnost, která exodus Romů z postkomunistických zemí do Kanady provází, nám upřesnil pan doktor Viktor Nebeský, český krajan, který v Kanadě žije od roku 1969. Uvedl, že ještě v roce 1997 byl vzájemný vztah Česka a Kanady zcela nekonfliktní:
"Ovšem pak byl ten nešťastný incident: asi patnáct set českých Romů se vypravilo do Kanady. Od té doby Kanada neviděla jinou možnost, jak tomu dalšímu přílivu zamezit, než zavedením víz. V podobné situaci jsou ovšem teď romští občané z Maďarska, respektive Maďarsko jako takové. Těch Romů se do Kanady nahrnulo už pět tisíc, využívavše situace, že Kanada dosud nezavedla víza pro Maďarsko."
Pana Nebeského jsem se také zeptala, jak čeští krajané v Americe na zavedení víz reagují.
"Zavedení víz nás tak trochu vzalo. My jsme ho nečekali, i když k tomu byly, musím říct, určité náznaky. Co jsme v té věci dělali? Nedá se jenom hořekovat, ale náš předseda Comenius Institute inicioval dopisy na poslance, konkrétně aby každý z nás ve výboru Comenia napsal svému kanadskému poslanci na neudržitelnost tohoto stavu, který narušuje dobré vztahy mezi lidmi obou zemí, Kanady a České republiky navzájem. Domníváme se, že aspoň tím, že ventilujeme tu věc u kanadských poslanců, že jim poukazujeme na to, že v Kanadě je mnoho lidí i českého původu, tudíž je opravdu v zájmu všech, aby se tahle věc někam odsunula, aby se to zrušilo a zjednodušilo, abychom se jednoduše vrátili ke stavu, který už byl na začátku roku 1997, kdy ani Česká republika ani Kanada nevyžadovaly víza."
Tolik tedy k dopisu naší posluchačky paní Procházkové z Kanady. Další dopisy, které jsme v posledních dnech v Radiu Praha dostali, se týkaly hlavně naší soutěže. Připomínáme, že k 65. výročí zahájení vysílání Českého rozhlasu do zahraničí vyhlásila naše stanice posluchačskou soutěž, v níž jsme se Vás ptali, jak jste se poprvé setkali s Radiem Praha a jaké by podle Vás Radio Praha bylo, pokud by bylo člověkem. Na tyto otázky stále můžete odpovídat až do konce letošního července. Nejlepší odpověď bude odměněna týdenním pobytem pro dvě osoby v České republice, včetně letenek z místa Vašeho bydliště v zahraničí. Další odpovědi oceníme dárky, které Vám budou připomínat Vaši, jak alespoň doufáme, oblíbenou rozhlasovou stanici.
Pan Alexander Ioramašvili z Gruzie nás svým dopisem opravdu potěšil. Napsal česky a uvedl, že naši stanici poslouchá pravidelně. Radio Praha, jak píše, je pro něj hlasem přítele a znamená pro něj našeho velvyslance. Děkujeme za milou odpověď.
Hezký dopis nám poslal i pan Dominik Galusek z Londýna. Na otázku, jakým by náš rozhlas byl člověkem, napsal: "Ten člověk by byl velmi inteligentní, měl by zajímavé dějiny i současnost. Dokázal by to doma i v zahraničí."
I za tento dopis panu Galuskovi děkujeme a Vás, vážení posluchači, znovu vyzýváme, abyste se i Vy naší soutěže zúčastnili. Možná ty letenky a týdenní pobyt v Česku čekají právě na Vás...
A docela na závěr ještě krátce o tom, co uslyšíte příště. Poslední víkend v květnu se v Praze uskuteční velká folklorní slavnost národnostních menšin, které žijí v České republice. Během čtyřdenního festivalu "Praha- srdce národů" vystoupí na pražských náměstích i v divadlech na 600 účinkujících. Slováci, Poláci, Maďaři, Ukrajinci, Bulhaři, Romové, ale i Němci a Řekové, kteří žijí v Česku, pořádají tento velký festival již potřetí a my Vám jejich slavnost samozřejmě rádi přiblížíme.
