Krajané
Dnešní krajanskou rubriku začneme doma, na Valašsku, v rožnovském skanzenu, kam se začátkem července na folklorní slavnosti sjedou krajané z mnoha zemí. Pak se podíváme do Bulharska, kde minulý týden proběhly České dny v Plovdivu. Malířka Dagmar Hoffmannová, naše krajanka, která už řadu let žije v Austrálii, nám vyprávěla, jaké překvapení ji čekalo hluboko v buši. A na závěr se velkým obloukem vrátíme zpět do Evropy. Naši rubriku totiž skončíme v Českém centru v Londýně. Připravila Milena Štráfeldová.
Jak už bylo řečeno, nejprve se podíváme do Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm. Tady počátkem července proběhnou už pojedenácté krajanské folklorní slavnosti, na které se už tradičně sjíždějí rodáci hned z několika kontinentů. Hlavní organizátor slavností dr. Jaroslav Štika z rožnovského skanzenu nám upřesnil, kdo se folklorních slavností zúčastní tentokrát:
"Přijede Polka Group z Texasu, přijedou krajané z Anglie, z Londýna, Beskydy Dancers. Určitě přijedou také krajané ze Švýcarska, ze souboru Folklor, dokonce dvě skupiny z Chorvatska a v jednání jsou ještě skupiny z Rumunska, Ukrajiny a také ze Slovenska. To jsou vlastně už také naši krajané a už se také spolčují a velmi pravděpodobně k nám přijedou."
Letošní slavnosti v Rožnově pod Radhoštěm tentokrát proběhnout od pátku 6. do neděle 8. července a Radio Praha bude samozřejmě na místě, abychom náladu krajanského setkání zprostředkovali i pro Vás.
Z Rožnova jsme se během chvilky přemístili do bulharského Plovdivu. Tady v minulém týdnu proběhly České dny, kterých se mimo jiné zúčastnil i známý spisovatel, dramatik, svérázný herec a vysokoškolský pedagog v jedné osobě - Ivan Vyskočil. Na plovdivské univerzitě nejen četl bohemistům ze svých textů, ale zúčastnil se i jejich divadelního představení. Po návratu nám o tom řekl:
"Bylo to velmi zajímavé setkání s bohemisty. Byl jsem překvapen, kolik je tam lidí, kteří se takhle aktivně zabývají studiem češtiny. A zároveň to bylo spojeno s jejich pokusy na jevišti, se studiem herectví a možností uplatnění herectví při studiu lingvistickém."
Zajímalo nás, zda se v Bulharsku setkal i s českými krajany. Přímo v Plovdivu je jich podle Ivana Vyskočila velmi málo, zato v Sofii jsou jejich kontakty velmi živé.
"Česko bulharské vztahy, ta česko - bulharská vzájemnost v Sofii je vlastně stoletá. Je tam Český dům a v Českém domě je česká kuchyně a je tam plzeňské pivo... To na jedné straně, to jsou ti Češi a jejich potomci, a potom je tam Bohemia klub, který je také velmi aktivní."
Bohemia Klub má asi stovku přímých členů a veliké množství příznivců. Jejich akce, mezi nimi například i Vyskočilovo "čtené divadlo", jsou velmi hojně navštěvované. Bohemia klub překládá a vydává současné české autory, a to i ty současné a méně známé. V Bulharsku byly již také vydány překlady celé řady Vyskočilových povídek, jeho divadelní hry, i když jsou již dávno přeloženy, zatím na své uvedení na jevišti teprve čekají.
Vraťme se však k Českým dnům v Plovdivu. Ty pokračovaly výstavou obrazů a grafik Vladimíra Komárka, koncertem ze skladeb Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka, projekcí filmů či uvedením jednoaktovky Václava Havla Audience v podání bulharských herců. Spolu s plovdivskými školami a dalšími kulturními institucemi je připravilo České centrum v Sofii. Ivan Vyskočil k tomu dodal:
"Celá atmosféra toho Českého centra mi připadá naprosto znamenitá. Z každého toho momentu je patrno, že je to velmi dobře zavedený a velmi dobře fungující celek."
V těchto dnech v Praze na Vyšehradě zahájila výstavu svých obrazů Dagmar Hoffmannová, krajanka, která už řadu let žije v Austrálii. Navštívila nás také v redakci Radia Praha a vyprávěla o životě krajanů na opačném konci světa. Vzpomněla si přitom i na překvapivé setkání, které ji čekalo ve vesnici Bachelor v australské buši:
"Já jsem cestovala Austrálií s mým přítelem takovým náklaďákem, který jsme přestavěli na campingové vozidlo, a prodírali jsme se krajinami, které nebyly hned tak někomu přístupné. Myslím, že to bylo ve střední Austrálii, kde jsme po únavné jízdě zastavili v jedné menší vesničce, kde byl krásný park. A nemohla jsem věřit svým zrakům, že tam byl tvar evropského hradu. A jak tak přicházím blíže, jsem si uvědomila, že to vypadá jako Karlštejn. A on to opravdu Karlštejn byl. Veliká cementová maketa Karlštejna, kterou tam postavil jeden Čech. Tomu Čechovi, který tam byl velice populární, postavili pamětní desku k tomu Karlštejnu."
Cementový Karlštejn v australské buši musí každého českého cestovatele opravdu potěšit. Pokud i vy, vážení posluchači, víte o podobných "připomínkách" české historie, roztroušených po světě, dejte nám prosím vědět. Pokusíme se spolu s Vámi sestavit jakýsi malý rozhlasový cestopis českých kuriozit.
V úvodu jsme slíbili, že naši krajanskou cestu kolem světa zakončíme v Londýně, v Českém centru. A nejlépe bude, když toto centrum české kultury krátce představí jeho ředitel Tomáš Zykán:
"České centrum v Londýně funguje od roku 1993 a je vlastně součástí takové mozaiky českých organizací. My pracujeme společně s Centrálou cestovního ruchu, s Czechtradem, CzechInvestem a České centrum doplňuje tuto sestavu a snaží se o komplexnější prezentaci České republiky v zahraničí, o prezentaci kultury, a to především současné české kultury."
Centrum se ve své činnosti orientuje především na britské publikum, zejména na mladší a střední generaci. Samozřejmě je ale navštěvují i Češi, zvláště mladí lidé, studenti a au pair, kterých teď v Londýně žije mnoho. České centrum udržuje kontakty i s krajanskými organizacemi, jež jsou v Anglii velmi aktivní. Jedná se především o Dvořákovu společnost, která se věnuje propagaci české hudby, a Česko - britskou asociaci, jež se soustředí na přednáškovou a vzdělávací činnost. České centrum tuto škálu doplňuje svými výstavami a filmovými projekcemi.
Výstavní činnost centra se podle jeho ředitele zaměřuje hodně na současné výtvarné umění, design a architekturu. Právě nedávno zde proběhla výstava českého a britského designu jako jakási forma dialogu mezi Prahou a Londýnem. Zhruba před týdnem zde uspořádali přehlídku filmů takzvané české "nové vlny" 60. let, na kterých se podílela kostýmní výtvarnice Ester Krumbachová. Pokračování přehlídky filmů, tentokrát zaměřených na holocaust, se připravuje na podzim.
Na podzim budou v centru vystavovat své studentské práce také mladí designéři z UMPRUM a na ně naváže výstava o české architektuře posledního desetiletí. K zaměření výstav Tomáš Zykán doplnil:
"Vybírame speciality, které jsou mnohdy avantgardní a doplňují tu mozaiku české kultury, která je zvláště v Británii tvořená českou vážnou hudbou. My se snažíme zdůrazňovat ty věci, které vznikají jako současné a nové."
Ohlas britského publika na výstavy v Českém centru roste, jen vernisáží se pravidelně účastní kolem pěti set lidí. Hodně návštěvníků přichází do zdejší knihovny, zájemci se hlásí i přes webovou stránku. Také britský tisk o činnosti Centra často informuje.
A pro ty, kteří by o činnosti Českého centra chtěli vědět víc, nežli se vešlo do naší rubriky, uvádíme ještě jeho internetovou adresu: www.czechcentre.org.uk
Na úplný závěr připomínáme, že stále ještě můžete zasílat své odpovědi do soutěže, kterou k 65. výročí zahájení zahraničního vysílání vyhlásilo Radio Praha. Ptali jsme se, jak jste se poprvé setkali s Radiem Praha a jaké by podle Vás bylo Radio Praha, pokud by bylo člověkem. Na Vaše odpovědi se těšíme až do konce července na adrese Vinohradská 12, Praha 2, 120 99.
