Krajina slunce, stepí, vinohradů i zřícenin gotických hradů. Pálava slaví půl století
Jedna z nejsušších, nejteplejších a také nejcennějších oblastí v Česku si letos připomíná významné výročí. Chráněná krajinná oblast Pálava – místo s mimořádně pestrou přírodou a desítkami tisíc návštěvníků ročně – vznikla před padesáti lety. Ve stejném roce byly vyhlášeny také chráněné krajinné oblasti České středohoří, Kokořínsko a Lužické hory.
Chráněná krajinná oblast Pálava se rozkládá na ploše 85 čtverečních kilometrů v srdci starobylé kulturní krajiny jižní Moravy. Její historie sahá hluboko do pravěku – mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem kdysi tábořili lovci mamutů. Dodnes zde archeologové nacházejí skládky mamutích kostí, pozůstatky ohnišť i světoznámou sošku Věstonické Venuše. Právě tady se objevili i první zemědělci.
Místní suché a teplé klima dodává pálavské krajině téměř středomořský charakter. „Ostatně jméno dostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků. Území vévodí hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a na druhé straně končí státní hranicí s Rakouskem,“ uvádí se na webu CHKO.
Dominantou oblasti jsou Pavlovské vrchy – nejzápadnější výběžek Karpat, které se zvedají do výšky 400 až 600 metrů nad mořem a výrazně vystupují z jinak ploché krajiny jižní Moravy. V roce 1986 byla Pálava zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. O sedmnáct let později se rezervace rozšířila o Lednicko-valtický areál a Polesí Soutok, kde se Dyje vlévá do Moravy, a nově nese název Dolní Morava.
Výjimečná příroda na malé ploše
Na relativně malém území se nachází mimořádně pestrá mozaika přírodních stanovišť. Celkem zde leží 17 maloplošných zvláště chráněných území. Součástí Pálavy je také osm evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a jedna ptačí oblast.
„Pálava je velmi malé, kompaktní území v porovnání s ostatními chráněnými krajinnými oblastmi. Typická je pro ně obrovská pestrost stanovišť. Skály, lesy, pískovny, opuštěné lomy, stepní trávníky. To všechno na sebe navazuje obrovskou druhovou pestrost organismů,“ popsal pro Český rozhlas vedoucí správy CHKO Jiří Kmet.
Přírodovědci zde zaznamenali více než 700 druhů rostlin, mezi nimi i vzácnou šalvěj etiopskou. Žije tu pestrá škála živočichů – od čápa bílého a orla mořského přes včelojeda lesního až po různé druhy strakapoudů a pěnici vlašskou. Nedávno byl navíc potvrzen výskyt šakala, konkrétně v národní přírodní rezervaci Tabulová. Lesy pokrývají přibližně jen třetinu území CHKO. Převládají listnaté dřeviny – jasan, lípy, habr a především duby.
Přestože je druhová rozmanitost na Pálavě stále vysoká, krajina se v posledních desetiletích mění. Některé druhy ptáků a motýlů z oblasti vymizely, naopak přibyly druhy spojené s oteplováním nebo zavlečené člověkem, jako křižák pruhovaný, norek americký nebo nutrie říční.
„Pálavské stepi či lesy jsou dnes co do prostého součtu druhů stále stejně bohaté, avšak už od pohledu oproti minulosti víc fádní, méně květnaté. Zjednodušeně řečeno: méně konikleců či kosatců, víc trav a keřů,“ konstatoval Kmet. Citlivější druhy tak pole něj ustupují těm běžným a odolnějším.
Turistický magnet
V posledních letech popularita Pálavy výrazně roste. Není divu – kombinace vinic, bělostných vápencových skal, rozkvetlých stepí, dubových hájů, zřícenin gotických hradů, jedinečné architektury historického Mikulova i vinných sklepů vytváří jedinečný celek.
Podle správy CHKO sice není přesný počet návštěvníků znám, ale například přírodní rezervaci Svatý kopeček navštíví ročně kolem 200 tisíc lidí a zájem stále roste. „Většina lokalit na Pálavě je trvale přístupná veřejnosti, pouze v národních přírodních rezervacích je zakázáno chodit mimo značené cesty,“ upozornil Kmet.
Do budoucna se počítá s rozvojem návštěvnické infrastruktury. V plánu je například nová naučná stezka v rezervaci Tabulová nebo rozšíření vzdělávacích aktivit v Domě přírody Pálavy v Dolních Věstonicích. V Pavlově zároveň vzniká archeologický park, který přiblíží paleolitická sídliště i rituální pohřby.
V České republice je dnes vyhlášeno 27 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají přibližně 14,6 procenta rozlohy státu. Mezi nejvýznamnější patří nejstarší CHKO Český ráj z roku 1955 nebo největší CHKO Beskydy. Naopak nejmenší je CHKO Blaník. Nedávno přibyla CHKO Soutok na soutoku Moravy a Dyje a do budoucna se plánuje vznik CHKO Krušné hory.
