Zánik pravěkého osídlení na Tabulové hoře mohl souviset s válkou. Našel se i vzácný bronzový pancíř
Za zánikem hustě obydlené oblasti na Tabulové hoře v jihomoravské Pálavě mohl stát vojenský konflikt. Naznačují to nálezy z doby bronzové, které v lokalitě v posledních letech objevili odborníci zapojení do projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity ve spolupráci s Muzeem města Brna.
Tabulová hora (Stolová hora) na Pálavě byla kolem roku 1000 př. n. l. významným a strategicky položeným hradištěm. V jejím okolí se nacházela menší sídliště i pohřebiště a celé území fungovalo jako centrální místo tehdejšího osídlení. Protože se z této doby nedochovaly žádné písemné prameny, jsou badatelé při rekonstrukci dění odkázáni výhradně na archeologické nálezy. Dnes je Tabulová hora kulturní památkou a jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit na Pálavě.
„V posledních třech letech jsme objevili několik záměrně uložených skladů bronzových předmětů. V jednom z nich byly dokonce zlomky bronzového pancíře a je to teprve druhý známý exemplář v České republice. V takové nálezy jsme nedoufali, protože je území vesměs vyloupené rabovači,” uvedl archeolog Aleš Navrátil z Muzea města Brna, který je iniciátorem geologických průzkumů pomocí detektorů kovů, takzvaných prospekcí.
Významnou roli ve výzkumu hrají chemické analýzy kovových artefaktů. „Umožňuje nám to pochopit, jaké suroviny lidé používali, jestli kovy recyklovali, případně zda místo fungovalo jako regionální centrum výroby,“ vysvětluje Karel Slavíček z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Analýzy ukázaly překvapivou variabilitu složení bronzů. „Slitky i nástroje obsahují různé poměry cínu, olova, arsenu nebo antimonu. Když jsme ale srovnali více lokalit, ukázalo se, že jejich složení se mezi místy neliší. Rozhodující nebyla poloha, ale velikost slitků a funkce předmětů,“ říká Jan Petřík z téhož ústavu.
„Kovové polotovary určené pro další zpracování měly složení sjednocenější a často zvýšený obsah cínu a olova. Zdá se, jako by pro ně existovala poměrně ustálená receptura,“ dodává.
Pomoc dobrovolníků a hledačů kovů
Na výzkumu pálavské lokality se kromě archeologů a univerzitních odborníků významně podílejí také dobrovolníci – hledači kovů spolupracující s archeology. Vědci dnes pracují s přibližně sedmi sty nálezy z doby bronzové a v menší míře i z doby železné. Přibývající množství objevů je pro badatele překvapením, protože oblast byla dlouho považována za zcela vykradenou nelegálními hledači.
„První návštěva lokality v roce 2008 rabování jasně potvrdila. Rozhodli jsme se proto využít těch hledačů, kteří svůj koníček využívají ve prospěch archeologie. Zpočátku se akcí účastnilo několik jednotlivců, v roce 2022 už to bylo na 30 dobrovolníků. Aktuálně pracujeme v týmu asi padesáti lidí,” doplnil Navrátil.
Podle odborníků právě systematické detektorové průzkumy umožnily vytvořit nebývale ucelený obraz vývoje lokality. „Můžeme sledovat její rozkvět kolem roku 1000 př. n. l., postupný úpadek a následný zánik, který mohl souviset s nějakým vojenským střetem. Takto komplexní obraz není pro lokality doby bronzové vůbec běžný. A jak nedávná hledání naznačují, ještě nejsme s rozšiřováním poznání zdaleka u konce,“ dodává Navrátil.
Hledači s detektory kovů navštěvují Pálavu od devadesátých let dvacátého století. České zákony stanovují, že archeologický výzkum včetně detektorového průzkumu může provádět pouze archeologická instituce a hledači se mohou v lokalitě pohybovat jen s vědomím archeologů.
„Na Pálavě se musí tato pravidla dodržovat, tím spíše, že je to chráněná krajinná oblast a Tabulová hora má status kulturní památky. Hledači, kteří chodí vykrádat archeologické lokality, to dělají mimo zákon. Jeho vymáhání je ale problematické, není v silách archeologů lokality neustále hlídat,” uzavírá Navrátil.
Související
-
Do Mikulova za vínem, památkami a výtvarným uměním
Mikulov na úpatí Pálavy je jednou z nejatraktivnějších destinací v Česku. Město známé především vinnými sklípky a historickými památkami může nabídnout turistům mnohem víc.
-
Venuše z Opavy se vyloupla z bláta několik měsíců po záchranném průzkumu
Nejen Věstonice, ale i Opava má teď svoji venuši. Je stará kolem 6000 let, a k jejímu objevu došlo díky stavbě opavského silničnímu obchvatu. Jeho budování totiž…
