V metru našli "pavouka s ocáskem". Ukázalo se, že jde o prvohorního členovce

Radek Labuťa se Soomaspis labutai

Ražba pražského metra může přinést zajímavé překvapení. Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se stal zcela nový druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let.

Soomaspis labutai byl drobný členovec příbuzný trilobitům | Foto: Jiří Svoboda,  Akademie věd ČR

Jeho nejbližší známý příbuzný pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání.

Praha stojí z velké části na horninách prvohorního stáří. Při větších stavebních pracích se pravidelně nacházejí zkameněliny - například trilobiti, hlavonožci nebo dávní ostnokožci.

Fosilie vypadala jako kříženec pavouka a trilobita

Soomaspis labutai | Foto: Lukáš Laibl,  GLÚ AV ČR

Na haldě kamení vytěženého při ražbě metra D však Radek Labuťa - sběratel zkamenělin a majitel muzea Trilopark - objevil něco mnohem vzácnějšího. Drobná, zhruba dvoucentimetrová fosilie na první pohled připomínala křížence pavouka a trilobita. Nález proto přinesl Lukáši Laiblovi z Geologického ústavu AV ČR, který se specializuje na fosilní členovce.

„Ukázalo se, že jde o vědě dosud neznámý druh, blízce příbuzný trilobitům. Na rozdíl od nich však měl jen měkký krunýř. Pojmenovali jsme ho Soomaspis labutai, na počest jeho objevitele Radka Labuti," říká Lukáš Laibl.

Jedná se o malého členovce s oválným „ocáskem" a krunýřem pokrytým drobnými jamkami. Žil na konci přibližně před 448 miliony let - tedy v období před nástupem rozsáhlého zalednění, které vedlo k prvnímu hromadnému vymírání na Zemi.

Nejbližší příbuzný je z Jižní Ameriky

Jana Bruthansová | Foto: Národní muzeum

„Určit jeho stáří bylo poměrně snadné," vysvětluje spoluautorka článku Jana Bruthansová z Národního muzea. „Ražbu metra D dlouhodobě sleduji a vedu si podrobnou dokumentaci o horninách a zkamenělinách prakticky v každé části tunelu. I když byl nález učiněn na haldě suti, podařilo se nám dohledat, odkud materiál pochází."

Zajímavosti tím ale nekončí. Nejbližší známý příbuzný tohoto druhu, Soomaspis splendida, byl v 90. letech minulého století nalezen v Jižní Africe. Pochází z hornin starých asi 443 milionů let a žil tedy v době, kdy ledovce tály a oteplovalo se.

„Soomaspis splendida z Jižní Afriky byl považován za mimořádně vzácný druh a dlouho jsme si mysleli, že šlo o lokální zvláštnost," říká Lukáš Laibl.

Lukáš Laibl | Foto: Anna Kubišta,  Radio Prague International

„Díky nálezu z Prahy ale víme, že různé druhy rodu Soomaspis musely obývat rozsáhlé oblasti tehdejšího kontinentu Gondwany. Dnešní Prahu a Jižní Afriku od sebe tehdy dělily tisíce kilometrů. Nález Radka Labuti je tak trochu, jako kdybyste ve Vltavě z ničeho nic objevili velekraba japonského."

Nový druh navíc přináší důležité informace o přežívání organismů v době výrazných klimatických změn. „Zatímco Soomaspis labutai žil ještě před ordovickou dobou ledovou a hromadným vymíráním, jeho jihoafrický příbuzný se objevuje až po něm. Zdá se, že tito nenápadní členovci dokázali přežít prudké klimatické výkyvy, které vyhubily mnoho jiných živočichů. Dá se říct, že šlo o dávné ,survivory'. Jejich tajemstvím bylo nejspíš to, že obývali hlubší části moře, kterých se klimatické změny příliš nedotkly, a zvládly přežít v prostředí s nízkým obsahem kyslíku," uzavírá Lukáš Laibl.

Zkamenělý Soomaspis labutai – napravo otisk krunýře,  nalevo protiotisk z odštípnutého kusu kamene | Foto: Lukáš Laibl,  GLÚ AV ČR

Soomaspis labutai bude k vidění ve stálé expozici Národního muzea, kam ho Radek Labuťa věnoval.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroj: Akademie věd ČR
klíčová slova:
spustit audio

Související