Křty v Česku: Méně dětí, víc dospělých novokřtěnců
Počet křtů v Česku dál klesá. V roce 2025 jich bylo něco přes 13,5 tisíce, asi o 550 méně než o rok dřív, a sestupný trend tak pokračuje už několik let. Vedle toho se ale objevuje významná změna: roste počet lidí, kteří se pro křest rozhodují až v dospělosti. Jejich podíl na křtech byl loni nejvyšší v historii.
Podle údajů České biskupské konference dosáhl podíl křtů dospělých z celkového počtu pokřtěných vloni rekordních 9 procent. Ještě před několika lety přitom jejich podíl kolísal kolem pěti až šesti procent. V absolutních číslech přijalo křest přes 1 200 dospělých.
Zajímavé je i regionální rozložení. Zatímco celkově se více než polovina (58 procent) křtů uskutečnila na Moravě a ve Slezsku, většina dospělých křtů připadá na Čechy. V českých diecézích podíl dospělých přesahuje 13 procent.
Generální sekretář České biskupské konference Roman Czudek uvedl, že růst zájmu o křest mezi dospělými není jen českým jevem. Podobný vývoj v posledních letech zaznamenaly také některé západoevropské země. Například ve Francii o letošních Velikonocích přijalo křest více než 20 tisíc lidí, což je o pětinu více než v loňském roce. Nárůst hlásí také církve v Belgii nebo Irsku.
„Tento trend sledujeme již delší dobu v zemích západní Evropy a představuje pro nás velkou radost, ale i pastorační výzvu,“ říká Czudek. Podle něj je klíčové najít způsob, jak nově pokřtěné dospělé začlenit do života církve tak, aby se cítili jako její plnohodnotná součást.
Méně křtů, méně dětí
Navzdory rostoucímu zájmu dospělých celkový počet křtů v Česku ale klesá. Zatímco v roce 2021 jich bylo přes 18 tisíc, v dalších letech čísla postupně klesala – na 17 725 v roce 2022, 16 255 o rok později, 14 169 v roce 2024 a loňských 13 622. Nejde tedy o jednorázový výkyv, ale o dlouhodobý sestupný trend.
Významnou roli hraje demografie. V roce 2025 se v Česku narodilo přibližně 77 600 dětí, což je o 6 700 méně než o rok dříve a zároveň nejnižší číslo od začátku statistického sledování v roce 1785. Podíl pokřtěných kojenců se přitom výrazně nemění – ubývá především samotných narozených.
Největší skupinu novokřtěnců tak stále tvoří děti do jednoho roku, zhruba 70 procent. Podle církve trend odkládání křtu do vyššího věku, který se výrazněji projevil během pandemie covidu, přetrvává i nadále – více než šestinu všech křtů tak tvoří děti ve věku od jednoho do sedmi let představují. Nejmenší podíl připadá na věkovou skupinu od sedmi do čtrnácti let, kde jde o necelých pět procent.
V souvislosti se zájmem o křest u dospělých se v církevním prostředí v poslední době objevují úvahy o „tiché obnově“ víry mezi mladými. Některé zahraniční průzkumy mluví o rostoucí návštěvnosti kostelů. Jenže sociologové varují: mnoho těchto studií vychází z opt‑in šetření, tedy z odpovědí lidí, kteří se sami přihlásí. A ti bývají aktivnější než průměr populace.
Zajímavý je i rozdíl mezi oficiálními statistikami a údaji ze sčítání lidu. V roce 2021 se ke katolické církvi přihlásilo 985 tisíc lidí. Podle církevních údajů je však počet katolíků v Česku výrazně vyšší – aktuálně kolem 2,9 milionu, pokud se započítají jak římští, tak řečtí katolíci. Podobný údaj uvádí i ročenka o katolické církvi pro rok 2025.
