Jeden z kandidátů na papežský stolec má kořeny v Čechách

Příští pondělí začne ve Vatikánu papežské konkláve, na němž bude více než stovka kardinálů volit hlavu katolické církve. Jedním z kandidátů na budoucího papeže je i vídeňský kardinál Christoph Schönborn, který se narodil v Čechách. Podrobnosti zjišťovala Milena Štráfeldová:

Vídeňský kardinál Christoph Schönborn, foto: ČTK

O tom, kdo bude příštím papežem, se v médiích spekuluje už řadu týdnů. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňují tři kardinálové: Italové Dionigi Tettamanzi a Angelo Scola a Němec Joseph Ratzinger. Hovoří se ale i o jeho blízkém spolupracovníku - vídeňském kardinálovi Christophu Schönbornovi, který má své rodové kořeny v Čechách. V roce 1945 se narodil na zámku Skalka ve Vlastislavi na Litoměřicku. Je potomkem starého rýnského šlechtického rodu, který se v 18. století rozdělil na bavorskou, rakouskou a českou větev. Jeho rodině v Česku patřily také statky na Klatovsku, Litoměřicku a Plzeňsku a Schönbornský palác v Praze, kde dnes sídlí velvyslanectví Spojených států. V roce 1945 však rodina Christopha Schönborna z Čech odešla:

"Paní Schönbornová odtud nemusela odejít, ji spíš rodina nutila. A ona nechtěla do Německa, proto se odstěhovala do Rakouska,"

upřesňuje starostka Vlastislavi na Litoměřicku Marie Kubíková. Matka současného vídeňského kardinála Christopha Schönborna Skalku navštívila v roce 2003 a ocenila, jak obec o zámek pečuje. Budovu, kde dříve sídlil archiv ministerstva vnitra, dostala radnice před pěti lety od státu:

Skalka ve Vlastislavi na Litoměřicku, foto: ČTK

"Už třetím rokem zde probíhají výstavy výtvarných umělců Českého středohoří, což paní Schönbornová hodnotila až s takovým nostalgickým potěšením, protože sama nám říkala, že její manžel pan Schönborn byl malířem a kdysi velice toužil po tom, aby se z tohoto zámku stala škola pro malíře."

Christophu Schönbornovi bylo jen pár měsíců, když jeho rodina Čechy opustila. Po maturitě v r. 1963 vstoupil do dominikánského řádu, vystudoval teologii a později ji i sám přednášel. V roce 1995 byl jmenován vídeňským arcibiskupem a o tři roky později kardinálem. Podle historika Jaroslava Šebka je Christoph Schönborn jedním z nejvýraznějších evropských teologů:

"Jeho význam byl vlastně zvýrazněn i tím, že se významně podílel na redakci katechismu katolické církve společně s kardinálem Ratzingerem, má nesporně vysoký kredit i mezi kardinály. Co se týká zařazení na té ideové škále, je to člověk, který se dá zařadit do středového proudu katolické církve."

Při své nedávné návštěvě v Izraeli Christoph Schönborn odsoudil poválečný odsun sudetských Němců z Československa. Současně ale uvedl, že na odsunu se dohodly vítězné mocnosti v zájmu míru v Evropě. Pozorovatelé dávají Schönbornovi značné šance na to, že by mohl být zvolen příštím papežem. Jeho nevýhodou je prý jen nízký věk - vídeňskému kardinálu je teprve šedesát let.