Kubova Huť, obec na Zlaté stezce, se pyšní nejvýše položenou železniční stanicí v Česku
Uprostřed šumavských lesů, v horském sedle na jihozápadním úpatí hory Boubín leží malá obec Kubova Huť. Její malebné nádražíčko se pyšní jedním českým rekordem. Se svou výškou 995 metrů nad mořem je nejvýše položenou železniční stanicí v Česku.
Kubova Huť se rozkládá v místech, kudy v minulosti procházela jedna z větví historicky známé Zlaté stezky, která spojovala Vimperk s Pasovem. První zmínka o ní pochází z roku 1312, i když je pravděpodobně mnohem starší.
Jedná se o starou obchodní stezku, po níž ve středověku proudily soumarské karavany s nákladem zboží. Do Čech se dopravovaly drahé látky, jižní plody, koření, víno a hlavně sůl, opačným směrem pak obilí, kožešiny, slad, med a pivo. Provoz Zlaté stezky začal v druhé polovině 17. století utichat a v 18. století zcela zanikl.
Podél stezky se ale postupně začali usazovat osadníci, kteří zakládali sklářské hutě. Jako jedna ze sklářských šumavských osad vznikla na počátku 18. století také Kubova Huť, která dostala jméno po zámeckém hejtmanovi Gubovi. Od roku 1729 se tam vyrábělo tabulové, zrcadlové i bílé sklo. Majiteli se ale příliš nedařilo a huť byla za 7 let pro vysoké zadlužení zavřena. Osadníci tam už ale zůstali.
Nyní v obci Kubova Huť žije necelá stovka stálých obyvatel. Tvoří ji několik usedlostí a menších hotelů. Turisté sem přijíždějí v létě i v zimě. Lyžaři využívají malý lyžařský sjezdový areál a také běžkařské trasy. V létě jsou tam zase cyklisté. V okolí vsi je řada zajímavostí, přírodních útvarů i historických dědictví. Dochovalo se tam například několik pevnůstek, lidově zvaných bunkry, ze třicátých let 20. století, které tvořily opevnění jižní hranice Československa.
Prales, rozhledna i oblíbené Silvestrovské jízdy
Nádraží Kubova Huť leží na trati spojující Vimperk a Volary, která byla zprovozněna v roce 1900. Kouzelná už je samotná cesta vlakem do Kubovy Huti, když souprava šplhá do kopce hustými lesy. Než vlak na nádraží zastaví, musí ve směru z Vimperku překonat na šestnácti kilometrech převýšení 285 metrů, z druhé strany od Volar vzdálených 23 kilometry, čeká na vlaky převýšení 235 metrů.
Z obce se pak turisté mohou vydat na 1362 metrů vysokou horu Boubín a cestou obdivovat světově známý Boubínský prales, který patří k nejstarším lesním rezervacím v Evropě. Chráněným územím byla vyhlášena již roku 1858 a její stáří je odhadováno na úctyhodných 12 tisíc let. Stále tam najdeme smrky a jedle, které tam stojí už více než tři sta čtyři sta let.
Rozhledna na Boubíně, vysoká jedenadvacet metrů, pak nabídne turistům nádherný pohled do okolí. Za dobrého počasí až na rakouské Alpy.
Když je mlha, lze zase někdy spatřit Brockenské strašidlo - obří lidskou postavu obklopenou barevnou zářící gloriolou. Nejde o přízrak, ale zajímavý úkaz. Člověk vidí svůj značně zvětšený stín na níže ležící vrstvě mlhy či mraků. Slunce mu přitom svítí do zad. Díky kapičkám vody v mraku vidí okolo svého stínu ještě kruhové barevné spektrum. Před pár lety se právě na vrcholu šumavského Boubína podařilo tento zajímavý úkaz vyfotit meteorologovi Romanu Szpukovi.
Stanice v Kubově Huti ale není jen nástupním místem pro turisty mířící na vrchol Boubína. Každý rok se také stává cílovou stanicí pro Silvestrovskou jízdu. Poslední den roku totiž vypravuje Stifterův pošumavský železniční spolek z Vimperku na Kubovu Huť speciální vlaky, které do nejvýše položené železniční stanice přivezou stovky účastníků silvestrovské jízdy.
