Liberec si připomíná čtvrt století od stavby jediné poválečné synagogy v Česku

Synagoga je součástí budovy Krajské vědecké knihovny

Přesně před 25 lety, 9. listopadu 2000, se v Liberci otevřela nová kapitola židovské historie – a zároveň architektury. V srdci města byla slavnostně zpřístupněna jediná novostavba synagogy na území České republiky od konce druhé světové války. Moderní modlitebna, zasazená do budovy Krajské vědecké knihovny, vznikla na místě, kde kdysi stála jedna z největších synagog střední Evropy.

Foto: Krajská vědecká knihovna Liberec

Současná budova knihovny, jejíž součástí je i židovská modlitebna, nese příznačný název – Stavba smíření. Vznikla díky spolupráci českých a německých institucí, včetně Česko-německého fondu budoucnosti a německé vlády. Architektonický návrh pochází z dílny Radima Kousala, libereckého architekta, který stavbě vtiskl výraznou tvář – kombinaci skla, kovu a otevřeného prostoru. Projekt za více než půl miliardy korun získal v roce 2001 ocenění Stavba roku.

Návrat po letech

Liberecká synagoga na dobové pohlednici,  kolem 1910 | Foto: Talmidavi,  Wikimedia Commons,  public domain

Nová synagoga stojí na místě, kde do roku 1938 dominovala městu neorenesanční budova s 39metrovou věží. Tehdejší synagoga byla výsledkem společného úsilí všech místních církví i radnice. Během tzv. Křišťálové noci, konkrétně 10. listopadu odpoledne, ji však vypálili nacisté. Během pogromu, který zasáhl nejen Německo, ale i připojené Sudety, byly zničeny  desítky synagog, včetně té liberecké. Po válce se z původních 1 400 židovských obyvatel města vrátilo jen 37 starousedlíků, kteří přežili koncentrační tábory.

Třešeň Olgy Havlové před Stavbou smíření | Foto: Krajská vědecká knihovna Liberec

Malá obec, velký význam

Vzpomínkové setkání v synagoze  (2023) | Foto: Oficiální stránky statutárního města Liberec

Dnes má liberecká židovská obec přibližně 60 členů. Přestože ve městě žije více lidí židovského původu, mnozí se k víře nehlásí – důsledky holokaustu jsou patrné dodnes. Synagoga slouží nejen k pravidelným bohoslužbám, které se konají minimálně jednou týdně, ale i k oslavám židovských svátků. Je místem setkávání, duchovní obnovy i péče – zejména o nejstarší členy komunity, kteří přežili válku.

klíčová slova:

Související