Malíř Karel Škréta 2010
Národní galerie zahájila ve výstavních prostorách Pražského hradu velkou výstavu Karla Škréty. Je to po skoro 36 letech pokus revidovat pohled na jednoho z nejvýznamnějších českých barokních malířů. Odborníci výstavu spojili s dalšími doprovodnými akcemi, o kterých se také dozvíte víc v rubrice Z kultury. Slovo dostane ředitel Sbírky starého umění Národní galerie profesor Vít Vlnas.
Výstava má název "Karel Škréta (1610-1674): Doba a dílo". Škréta se narodil mezi lety 1604-1611, nejčastěji se ale uvádí rok 1610, letos je tedy ideální příležitost oslavit 400. výročí jeho narození.
"Škréta je považován za největšího umělce, který se vůbec v Čechách narodil v období od konce středověku až do moderní doby. Tak ho chápaly již předchozí generace a je třeba říci, že na tomto hodnocení tato výstava nic nemění. Škréta je skutečně naprosto jedinečnou mimořádnou uměleckou osobností, která v Čechách položila základy naoprosto nového malířského názoru a současně jeho dílo, ač čerpá z mnoha dobových pramenů a dokáže vtipně syntetizovat a využívat nejrůznější podněty, tak je vždy originální, vždy nezaměnitelné a přes kolísavou kvalitu v těch vrcholech je naprostou špičkou,"
říká ředitel Sbírky starého umění Národní galerie a kurátor výstavy Vít Vlnas. Národní gelerie koncipovala oslavy jako sled více akcí. Výstava navazuje na předchozí konferenci "Karel Škréta a malířství 17. století v Čechách a v Evropě".
Výstava se koná na dvou místech, ve Valdštějnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu. Dílo Karla Škréty pochází ze soukromých zdrojů a domácích i zahraničních institucí."Výstava, na níž se podílela stovka vystavovatelů má zhruba 400 exponátů, což ovšem zdaleka nejsou jen obrazy, ale do tohoto počtu musíme zahrnout i kresby, grafická díla, sochy a samozřejmě i historické dokumenty a knihy, které měl Škréta ve své knihovně, to je docela zajímavá kapitola. Jsme rádi, že naše úsilí o co nejúplnější Škrétovu prezentaci bylo u naprosté většiny majitelů uměleckých děl přijato s pochopením a že ta díla můžeme vystavit."
Současná výstava je nejen nejrozsáhlejší, jaká kdy z jeho díla proběhla, ale snaží se umělce představit i v kontextu soudobého malířství. Má proto několik kapitol.
"Výstava je koncipována do několika tématických celků, které Škrétu představují v kontextu jeho uměleckých počátků, jeho cesty po Záalpí a po Itálii, jsou tady představeny Škrétovy nejvýznamnější realizace v oblasti oltářních obrazů, ale nalezneme tady i díla Škrétových současníků a pokračovatelů. Ze zahraničních sbírek dem doputovala skutečně mistrovská díla jako Guidio Reni, příslušníci malířské rodiny Carracciů, nebo Bernardo Strozzi. Není opomenuta ani architektura jeho doby, sochařství jeho doby, a rovněž Škrétův druhý život, jeho kult zejména v 18. a 19. století. Škréta byl jakousi ikonou českého malířství. Ze Škrétových obrazů tu nechybí žádné důležité, mnohé jsou nově restaurované."
Životopis Karla Škréty Šotnovského ze Závořic je plný mnoha bílých míst, odborníkům chybějí údaje například i o tom, u jakých malířů se učil. Jisté je, že po bitvě na Bílé hoře jeho rodina odešla do emigrace a Škréta žil mnoho let v Německu a v Itálii. Letošní konference například pomohla některé Škrétovy obrazy přesněji datovat a to podle zobrazení dobové módy, uvedl Vlnas. Naopak jiné dosud platné jistoty se s novými poznatky zachvěly v základech.Škréta byl nejen malíř, ale i kreslíř. Pracoval na objednávku soukromých zákazníků i církve.
"Byl to umělec nesmírně všestranný, ale vzhledem k historickým okolnostem se jeho talent projevoval v oblasti oltářních obrazů, portrétů a v oblasti kresby. Škréta byl geniální kreslíř a už ve své době byl vyhledávaným navrhovatelem grafických listů, zejména složitých a myšlenkově subtilních univerzitních tezí. Jako člověk byl velice vzdělaný a kulturně orientovaný, to je známo. Z rámce středoevropské malby nevybočuje, pokud jde o žánr, ale i v tomto zdánlivě úzkém rámci dokázal podat naprosto přesvědčivé umělecké výkony a projevil se jako tvůrce, který vždy přizpůsobil charakter díla dané objednávce a prostředí."
A jaký je podle Víta Vlnase význam Škréty pro dnešek?"Ten je jasný. Škréta je zakladatelem novodobého malířství v českém prostředí a české umění, i to moderní, se k němu vždy vztahovalo. Známe přímé vazby umění Karla Purkyně nebo Josefa Mánesa na Karla Škrétu. V tomto ohledu byl Škréta vázen, ovšem už i u svých současníků byl považován za mimořádnou osobnost. Jak víme z vyjádření jeho přítele jezuitského polyhistora Bohuslava Balbína, byl považován za suverénně nejlepšího umělce, který žije a tvoří v Čechách v 17. století."
Škréta je mj. zajímavý i tím, že po návratu z exilu se dokázal velmi úspěšně bít o svůj majetek a vynutil si jakousi tehdejší restituci.
Téma podle Vlnase nebylo ani sérií velkorysých akcí možné vyčerpat. Lze ho pouze dočasně na základě dostupných informací uzavřít, aby se v dalších generacích znovu revidovalo. Dosud byl například nejúplnějším pramenem ke studiu Škréty katalog k výstavě, která se konala v roce 1974.
"Současná výstava Karla Škréty samozřejmě navazuje na ty předchozí akce a v totmo ohledu nesmírně důležitá byla výstava v roce 1974 připravená jaromírem neumannem, která vlastně tvořila vyvrcholení a nejvýznamnější výsledek tehdejšího škrétovského bádání a ukázala i směry, kterými se ubíralo bádání následující."Také letošní výstava bude uzavřena rozsáhlým katalogem.