Marie Schmolková zachránila tisíce Židů a dalších uprchlíků

Marie Schmolková, která poházela z pražské židovské asimilované rodiny, zachránila před druhou světovou válkou tisíce Židů a dalších uprchlíků a i díky jejím neúnavným aktivitám přijel do Prahy Nicholas Winton. Po předčasné smrti manžela odjela do Palestiny a stala se sionistkou, před druhou světovou válkou zachránila tisíce životů, po okupaci Československa byla zatčena a vyslýchána gestapem. Nakonec odjela do Londýna, kde před 80 lety, 27. března 1940, zemřela v 46 letech téměř v zapomnění na infarkt. O jejím osudu se veřejnost začala dozvídat až v uplynulých letech.

Marie Schmolková po smrti svého otce převzala s matkou rodinný obchod s textilem. V roce 1923 se provdala za advokáta Leopolda Schmolku, vdovce a otce tří dospělých dětí, se kterými navázala Marie Schmolková krásný vztah. Po pěti letech manželství ale její manžel předčasně zemřel. Později se stala předsedkyní Národního koordinačního výboru pro uprchlíky. Klíčovou událostí bylo setkání s britskou profesorkou ekonomie Doreen Warrinerovou, představitelkou britského Výboru pro uprchlíky z Československa. Díky ní se seznámila s tehdy mladým Nicolasem Wintonem a společně i s dalšími spolupracovníky vytvořili síť, která v roce 1939 organizovala transporty lidí ohrožených nacistickým režimem do Británie. Po vpádu nacistů do Československa byla Schmolková zatčena gestapem a vyslýchána. Propuštěna byla podle historičky Anny Hájkové až zásluhou protestů protektorátních ministrů a její přítelkyně Františky Plamínkové, později popravené nacisty. Schmolková zemřela na infarkt v březnu 1940 ve svých 46 letech a na jejím pohřbu v Golders’ Green promluvil i Jan Masaryk, tehdejší ministr zahraničí londýnské exilové vlády.