Máte raději E!E nebo Nahoru po schodišti dolů band?

medved009_plakat.jpg

Krize nekrize, v Česku se i letos v létě rozpoutala smršť hudebních festivalů. Kdesi na počátku byl možná legendární trutnovský festival či folková Zahrada, dneska má svůj festiválek kdejaká menší obec. Vystupují na nich nejroztodivnější zahraniční i tuzemské hudební skupiny, aspoň dle jejich názvů soudě.

Některé české kapely se ve svém názvu schovávají za angličtinu, chtějí trochu napovědět, jaký hudební styl je jim vlastní, nebo sázejí na neotřelý a originální název. Přečtu-li si například, že tam a tam hraje skupina Vitacit, Citron, Reflexy nebo Keks, vybaví se mi vesnické zábavy a proplešatělí rockeři v džínových bundách a na koncert nevyrazím, i když jsem jejich hudbu nikdy neslyšela. Rádoby exotická jména nejsou v současnosti moc v módě, hudebníci si ale na názvech dávají pochopitelně stále hodně záležet a s češtinou si pohrávají jinak.

Hudebníci si často vybírají originální slovní spojení, která si čas od času vyšperkují obecnou češtinou anebo zvolí rovnou název nářeční. U názvů čerpajících z nářečí nelze nezmínit kapelu Mňága a Žďorpči ostravské Buty. Obecná čeština se objevuje například v názvech Divokej Bill, Divoký srdce nebo Černý mosty. Zcela do svých rukou vzala pravopis kapela Wanastovi vjecy, v jejímž názvu se kromě záměrných „hrubek“ objevuje i dvojité w místo jednoduchého. Dvojitým w ozvláštnila svůj název i skupina Wohnout.

Zviditelnit název hudební skupiny na plakátě pomohou také interpunkční znaménka, např. tři tečky (Hm...) nebo vykřičník (Echt!). Hudebníci často využívají číslovky, např. MIG 21, -123 minut, Medvěd 009. Některé názvy kapel tvoří celé věty (někdy psané dohromady), které ale zůstávají na konci bez tečky, např. Už jsme doma, Točkolotoč, Bůhví nebo Ahmed má hlad (což je současně název literárního díla).

Hudební skupiny už podle mě neužívají ve svých názvech tak často vlastní jména, jak je známe např. z názvů skupin Alice, Lucieči Kryštof. Vlastní jméno se objevuje také v názvu skupiny Laura a její tygři, kde jde ale spíše o odkaz na knihu Williama Saroyana, nebo se můžeme setkat i s povedeným názvem Terryho noha. V názvu se mohou objevit i příbuzenské vztahy interpretů, např. Sestry Steinovyči Bratři Ebenové. Někdy postačí uvést prostě jen křestní jména, jak nás o tom přesvědčuje současný fenomén Eva a Vašek. Ti ale na žádném hudebním festivalu naštěstí nevystupují.


"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.