MFF v Karlových Varech přinesl tři ceny českým filmům
V Karlových Varech v sobotu skončil 42. Mezinárodní filmový festival. Měřeno návštěvností, vede si stále lépe. Viděno očima odborníků, nabídka filmů má vysokou úroveň a pokud jde o sesbírané ceny i divácký zájem, české filmy se zde rozhodně neztratily.
Filmy jsou ale určeny divákům, vůči kterým jsou Karlovy Vary velice vstřícné a ti jim stejnou mincí oplácejí: tzv. festivalové pasy si koupilo téměř deset a půl tisíce lidí, k mnohonásobně více se prodalo jednotlivých vstupenek na některý z 250 filmů. Ale jen jeden z nich si mohl odnést diváckou cenu. Ta zůstala doma, patří Oscarem ověnčenému "rodinnému podniku" Jana a Zdeňka Svěrákových a jejich komedii Vratné lahve, které se jako nejúspěšnější český film posledních šesti let líbili už v domácí distribuci. Teď poputují do dalších deseti zemí, včetně Austrálie. Režisér Jan Svěrák se samozřejmě radoval, nicméně v jeho slovech se dala vycítit i špetka stesku:
"To byla asi poslední projekce tohohle filmu s plným sálem českých diváků. Třeba to ještě uvidím na nějakém festivalu, ale tam už se nebudou takhle smát, protože už tomu nebudou takhle dobře rozumět. Takže jsem si to užil jako takové poslední pěkné představení."Vratné lahve byly nasazené i do hlavní soutěže: v konkurenci hollywoodské komedie, polského rodinného dramatu, maďarské temné vize, korejské komorní úvahy a dalších deseti filmů nakonec zvítězila Severní blata, nejúspěšnější islandský film všech dob. Jeho režisér Baltasar Kormákur neskrýval překvapení - kombinace detektivky a thrilleru totiž nebývá typickým vítězem festivalů. Ani Vratné láhve ale neodešly s prázdnou, porota udělila zvláštní uznání za scénář Zdeňkovi Svěrákovi. Teď může svému synovi jen a jen děkovat, že odmítl původní verzi a scénář se po rodinné rozepři předělával ještě několikrát. Jan Svěrák má ale pro svého otce evidentní slabost: "Já mu vlastně ten jeho materiál udělám tak, jak žádnej jinej by se s tím nepáral."
Cenu za nejlepší dokumentární film nad 30 minut si navíc odnesla Lucie Králová za svou dokumentární detektivku Ztracená dovolená, a podle toho, jak rychle mizely vstupenky na další české filmy, byla nakonec zdejší kinematografie doma přece jen trochu prorokem.