Miloš Zeman zůstává na Hradě: základní orientaci bych neměnil
Miloš Zeman na Hradě zůstává. Vyhrál už první historicky přímou volbu v roce 2013, a teď prezidentský úřad obhájil.
"Já chci, aby mě voliči posuzovali podle výsledků mé pětileté práce, ať už v dobrém nebo ve zlém, to záleží samozřejmě na nich. Myslím si, že každý kandidát by měl být posuzován podle výsledků své minulé práce, a nikoliv podle toho, co řekne v hodinové debatě, kde se většinou slibuje. A druhý důvod je ten, že jsem se zavázal, že nebudu na své protikandidáty útočit."
Tento postoj však změnil po prvním kole voleb, kdy jeho protikandidát, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, řekl, že by televizní debaty uvítal. Společně se utkali ve dvou debatách v úterý na televizi Prima a ve čtvrtek v České televizi. Na rozdíl od duelu na Primě, si mohli oba kandidáti do České televize přivést výrazně menší počet příznivců. Kromě otázek moderátorky Světlany Witowské, kandidáti odpovídali i na dotazy šéfů Sněmovny, Senátu a veřejnosti. Miloš Zeman například vytýkal Jiřímu Drahošovi nedostatek zkušeností v politice.
"Vůbec nerozumí politice, protože politika je řemeslo, které se musí dlouho učit."
"Na funkci prezidenta není žádná vysoká škola," zareagoval Zemanův protikandidát Jiří Drahoš. Poslední duel Zemana a Drahoše skončil podle expertů remízou.
Zeman se do politiky zapojil už od 90. let
Miloš Zeman se narodil v roce 1944 v Kolíně, vystudoval Vysokou školu ekonomickou a v současné době je jedenáctým prezidentem na Pražském hradě, od roku 1918. Ve svém profesním životě působil v ekonomických profesích, naposledy v Prognostickém ústavu ČSAV. Do politiky se zapojil hned od 90. let. Byl poslancem Federálního shromáždění, Poslanecké sněmovny, později jejím předsedou, stal se premiérem, a od ledna 2013 prezidentem.
Vzhledem k tomu, že Zeman působí v politice skoro tři desítky let, není na rozdíl od některých jiných prezidentských kandidátů, nepopsaný list. Má za sebou řadu úspěchů, kritici mu dlouho připomínali opoziční smlouvu s ODS, i některé aféry. Také období jeho vlády bývá hodnoceno různě.
V roce 2001 oznámil Zeman definitivní odchod z politiky. O rok později se stal důchodcem, a trávil hodně času na své oblíbené Vysočině. Dění však často komentoval, a jezdili za ním politici i diplomaté. O rok později se neúspěšně ucházel o prezidentský úřad. Tehdy ještě nebyla přímá volba, a pro Zemana nehlasovali i někteří zákonodárci jeho vlastní ČSSD. Tu opustil v roce 2007 po konfliktu s tehdejším předsedou Jiřím Paroubkem. Jeho chvíle přišla v roce 2013. Ve druhém kole přímé volby dokázal oslovit skoro 55 procent voličů. V jednom ze svých rozhovorů pro televizi Barrandov uvedl, co by dnes jako prezident dělal jinak?
"Člověk, když stárne, tak se stává vlídnějším a vstřícnějším, a protože já bohužel stárnu, tak bych očekával, že v budoucnosti bych byl méně agresivní, méně sebevědomý, a chcete-li to tak nazvat, i méně namyšlený, než jsem byl až dosud. Ale nějakou základní změnu své orientace, to znamená hájit národní zájmy, podporovat ekonomickou diplomacii, a tak dále, to bych samozřejmě neměnil. Stejně tak bych jezdil mezi lidi, protože politik, který nejezdí mezi lidi, ztrácí zpětnou vazbu."
Miloš Zeman má řadu nadšených příznivců a obdivovatelů, kteří oceňují, že říká věci srozumitelně, a zastávají jeho názory. Má však i mnoho odpůrců, kteří mu vyčítají náklonnost k nedemokratickým režimům. Důvěra v Zemana se podle průzkumů pohybuje kolem 50 procent, a po celé jeho prezidentské období byla poměrně vysoká. Miloš Zeman je podruhé ženatý. Z prvního manželství má syna Davida, z druhého dceru Kateřinu.
