Muzeum loutek v Plzni bude mít za sebou první rok existence
Muzeum loutek v Plzni je moderní instituce, která má připomenout návštěvníkům nejen tradice plzeňského loutkářství od 19. století a slavné místní tvůrce, ale celkově dětem i dospělým osvětlit principy tvorby loutek, práce s nimi, jejich historické proměny a také prohlubovat vztah diváků k tomuto typu umění. Společně s vedoucí Muzea loutek Monikou Formanovou, pracovníkem Západočeského muzea Danielem Bechným a redaktorem Vilémem Faltýnkem se teď můžeme projít expozicí. Nachází se v centru Plzně, přímo na Náměstí republiky v historickém měšťanském domě.
Jakému účelu sloužila, než jste se rozhodli z ní udělat muzeum?
"Byl to měšťanský dům a Plzeňané si to budou pamatovat podle hesla starožitnictví. Za komunistů tu byly starožitnosti, takže myslím celá řada lidí se sem půjde podívat, protože ho takto znají z dob komunismu. Já taky jako malé dítě..."Teď jsou tady starožitnosti jiného druhu, zrovna tady u vchodu vidím expozice s prastarými loutkami Spejbla a Hurvínka...
"Přízemí je rozděleno do tří sektorů. První je odbavovací, to je recepce a zázemí pro návštěvníky, skříňky i místo, kde mohou přeladit mysl z normálních starostí a soustředit se na muzeum. A je tady právě i minigalerie, kde budeme střídat výstavy a budou se tady dělat i výstavy prací dětí, které sem přijdou na dílny nebo výukové programy. Je tady i jeden interaktivní loutkový exponát, sám si ho můžete zkusit, jestli to dokážete..."Ano, tak pravděpodobně se to nějak takhle otevírá...
"Cílová skupina jsou děti, tak nevím jestli zjistíte, za co byste kde mohl tahat."
Tady zatáhneme a už to jede.
"Tady si můžete sám s tou loutkou pohybovat, můžete si i pustit zvuk. takže už tady na začátku muzea se každé dítě nebo i dospělý můžou stát loutkohercem a můžou si tady zacvičit s akvabelami v jejich přirozeném mořském prostředí..."
Nutno říct, že jsou to dvě akvabely.
"A jsou totálně synchronizované. Jak vám řekne kurátor magistr Bechný, přízemí je věnováno počátkům loutkoherectví v Plzni, to znamená kočovným divadlům."
Tahle spodní expozice je tedy zaměřena regionálně?
"Je zaměřena regionálně, ale s tím, že Plzeň byla v loutkářství průkopníkem, takže to má i přesah národní."
Teď se k nám přidává Daniel Bechný:"Nejstarší loutky, co tady jsou pochází od řezbáře Alesiho a jsou to 30. - 40. léta 19. století, kdy můžeme spolehlivěji určovat dataci. Jsou tu poměrně významní řezbáři jako třeba Čípa, Alesi, Schreuf a pod."
Teď jsme přešli do 1. patra...
"Nacházíme se před expozicí, která připomíná éru rodinných loutkových divadel a reprezentuje ji produkce firem Muncberg, Štorch a Jeka, což byly významné a velice produktivní firmy. Tady se dostáváme k modelu Novákova divadla vytvořený podle negativů originálu."
Tady dochází k pohybu...
"Ano a my uvidíme velice pěknou scénu."
Za zvuku pochodu toreadorů vchází díky automatickému mechanismu loutka vzpěrače a předvádí své umění."Je to divadlo Karla Nováka, který byl vlastencem a buditelem, vidíme nápis na jeho divadle: Pracuj každý dle síly své ku zdaru vlasti a národa! tady se už dostáváme do místnosti, která je vyhrazená medailonům osobností Loutkového divadla feriálních osad, kde později působili i Josef Skupa a Jiří Trnka."
A tamhle běží nějaká filmová projekce.
"Ta vznikla spojením fotodokumentů a tří filmových smyček, které podle mě moc lidí nevidělo. Půjčili jsme si je z archivu města Plzně, zdigitalizovali a dali je sem do projekce. A pak je tu síň slávy pro revolučního Kašpárka."Co je to za Kašpárka?
"Tohle je Kašpárek, který zničil Rakousko-Uhersko."
V nějaké Skupově pohádce?
"Ve Skupových revuálních vystoupeních, kde poměrně ostře a satiricky vystupoval proti Rakousku-Uhersku a dokonce ho i pochoval, jak dokládá písnička Dobrú noc, Rakousko, sladce spi, nech sa ti snívajů c.k. sny..."
A pojďme dál, co vidíme tady?
"Tady jsme v poslední části expozice, která je věnována vývoji loutkářství v Plzni a nejbližším okolí a jsou zde připomenuta amatérská divadla, která v Plzni působila nebo ještě působí. Třeba Divadlo v boudě, divadelní soubor Rámus nebo divadlélko Dobrý den, které bylo jedním z mála divadel na volné noze i před revolucí 1989." A s vedoucí muzea Monikou Formanovou stoupáme ještě o jedno patro výše. Tady jsou expozice sestavené z fundusu divadla Alfa, dětský divák může například vejít mezi loutkové tuleně a esykmáky na loutkovém ledu loutkového severního oceánu."Třetí patro je asi nejvíc interaktivním patrem, tady se budou odehrávat programy a dílny pro děti. A je tady místnost věnovaná divadlu Alfa. Jsou tady kulisy a loutky z úspěšných představení. A tady už děti můžou na většinu těch loutek sahat. Toto je multifunkční sál, který lze provozovat jako sál na malá divadelní představení, ale i na programy výukové. Byli bychom rádi, aby se nám podařilo muzeum ožít pravidelnými produkcemi. V Plzni je silná tradice, že školní i školkové děti chodí do Alfy na představení, tak by bylo super, kdyby děti mohly vždycky po tom představení přijít sem a tady si ten zážitek přebrat, poznat ho z jiné strany, zkusit si, jaké je to dělat kulisy, vodit loutky, režírovat a tak dál, aby k divadlu a k loutkám získaly hlubší vztah."
Muzeum nabídlo v těchto dnech návštěvníkům první speciální father friendly program. Jmenuje se Expedice na niti a vychází vstříc mužským návštěvníkům s dětmi. "Tato skupina oplývá, jak jsme pozorováním zjistili, velkou fantazií, odhodláním a schopností si hrát," vysvětluje muzeum své rozhodnutí. Muž se v rámci programu Expedice na niti stane šerpou, který společně s dítětem zdolává pomyslnou loutkovou osmitisícovku, kde si, jako na každé expedici, musí vzájemně pomáhat, jistit se a společně řešit problémy - to vše v prostoru několikapodlažní expozice mezi loutkami.