Na 70 procentech území panuje dlouhodobé sucho

Na 70 procentech území republiky panuje sucho. Nejvíce jsou jím postiženy Středočeský a Ústecký kraj a jižní a střední Morava. Momentálně sice přechází přes české území oblačnost s dešťovými přeháňkami, ty ale dlouhodobý deficit nemohou dorovnat.

K úbytkům vody v půdě dochází podle Českého hydrometeorlogického ústavu od začátku 90. let. Letošní sucho se ale řadí k nejsilnějším vedle let 2000, 2001 a 2003 a opakující se tendence dělá odborníkům starosti. Podle Martina Možného z Agrometeorologické observatoře v Doksanech jsou nynějším suchem postiženy všechny kraje republiky.

"Asi 70 procent území trpí suchem a nejhorší situace je v rámci Středočeského kraje, Ústeckého kraje a Jihomoravský kraj. Z hlediska zásob je nejhorší situace ve všech krajích ve vrstvě od 11 cm do 1 m, kde díky teplé zimě a atypickému suchému jaru je voda spotřebována rostlinami, čili tam se zásoba pohybuje na velmi nízké úrovni."

Mapa vláhové bilance českého hydrometeorlogického ústavu udává, že k 13. květnu bylo v nejpopstiženějších oblastech v půdě pouze 20 procent vody, kterou je schopna pojmout.

Na mnoha místech už v dubnu začaly vysychat některé menší toky a zejména studny a před některými obcemi vyvstává aktuální problém se zásobováním pitnou vodou. Sucho samo ještě takový problém není, v mnoha oblastech světa se periodicky opakuje, říká Miroslav Trnka z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, problémem je, že v našich zeměpisných šířkách na něj nejsme připraveni a chybí systém závlahových zařízení a rezervoárů vody.

"Se suchem v dramatické podobě jsme se v posledních letech nesetkávali, to je jedna věc. Druhá věc je, že intenzita zemědělské výroby se po roce 1989 snížila a závlahová zařízení kvůli nedostatku financí v zemědělství nebyla udržována..."

Jaká je příčina sucha? Je málo srážek? Vyvětluje Martin Možný:

"Srážek tolik neubývá. Důležitá je výdejová část oběhu vody v krajině, tzn. výpar. Kvůli vzrůstu teplot a délky slunečního svitu dochází k většímu výparu, v těch nejohroženějších oblastech od začátku roku chybí 160 mm vody."

Momentálně přechází přes české území frontální systém, který s sebou přinesl ochlazení a srážky. Podle Miroslava Trnky se jím ale dlouhodobý deficit vláhy v půdě nesrovná:

"Nějaká slabší srážková činnost do 10 milimetrů z dlouhodobého pohledu nic neřeší. My bychom potřebovali řádově tři měsíce vytrvalých srážek, které by nebyly zase intenzivní, aby nezpůsobily povodně, ale zejména proto, aby došlo k pozvolnému doplnění té půdní retenční schopnosti, protože ta se dokáže doplnit jenom za dlouhotrvajících srážek, které jsou málo intenzivní, ale za to vytrvalé. Protože jinak ta voda z krajiny odtéká a zase ji ztrácíme."

Od začátku roku byly všechny měsíce teplotně nadprůměrné a v červnu tomu není jinak. Červnové teploty jsou zatím v průměru o pět stupňů vyšší než dlouhodobý průměr. Přívalové deště v bouřkách jsou sice vydatné, ale nestačí se vsáknout do půdy.

Výskyt sucha je podle Možného dán zákonitostmi klimatických cyklů:

"Sucho se vyskytuje v určitých intervalech. Když jsme analyzovali historické záznamy, tak jsme přišli na periodu zhruba 220 - 240 let. A my se teď zrovna nacházíme v úseku, kde by měla vrcholit ta suchá perioda."

Možný dodává, že účinky této suché periody zesiluje globální oteplování planety.