Na Ukrajině se bude mluvit česky i za 100 let, věří předsedkyně České národní rady Ukrajiny Ludmila Muchina
Čeští krajané, stejně jako většina Ukrajinců mají za sebou těžké období. Především ti, kteří žijí na východě země. Návrat k normálu i reformy pokračují jen velmi pomalu. V době největší krize někteří uvažovali o odchodu do Čech, teď se situace ustálila. S profesorkou Muchinou jsme aktuální dění nechali stranou a povídali si především o tom, jak se daří udržovat při životě český jazyk.
Počet krajanů na Ukrajině se neustále snižuje. Zatímco po druhé světové válce jich bylo ještě kolem 60 tisíc, při posledním sčítání lidu se k českému původu hlásilo necelých 6 tisíc lidí.
„Ve spolcích se nám ještě daří češtinu zachovávat. Například ve vesničkách jako je Ludsko, Dubno, v Žitomyru se mluví česky. Ve vesnici Bohemka mluví česky i Ukrajinci. Mají tam dokonce pěkný lidový soubor Bohemské frajerky, který jezdí pravidelně na festivaly do Čech,“ říká Ludmila Muchina, která předsedá organizaci zastřešující všechny krajanské spolky.
O češtinu mají zájem i rodilí Ukrajinci, kteří plánují odejít do Česka za prací
„Do druhé světové války bývaly české vesnice uzavřené, lidé sebrali mezi sebou. Ale samozřejmě dnes, když vznikají smíšená manželství, je situace složitější a jazyk se udržuje hůř.“
O výuku češtiny se stará mimo jiné České centrum v Kyjevě. O kurzy však bývá častěji poptávka mezi rodilými Ukrajinci, kteří plánují odejít do Česka za prací. Mezi Ukrajinci s českými kořeny je podle paní Muchiny dnes už zájem menší. Ti, kdo chtěli, se přestěhovali dříve. Pro starší generaci je přesun do jiné země mnohem složitější. Na Ukrajině mají dnes už kořeny a obávají se kroku do neznáma.
Ludmila Muchina: naše čeština je archaická, moderní výrazy neznáme
Paní Muchina mluví roztomilou češtinou. „Mám v Česku příbuzné, přátelé v Praze, takže mám příležitost mluvit. Pravidelně k vám jezdím, takže mluvím už normálně. Ale samozřejmě, že naše čeština je archaická. Moderní výrazy už neznáme.“
O udržování tradic se ale české spolky dodnes pečlivě starají.
„Pravidelně se scházíme, pořádáme konference. Naposledy to bylo o prezidentu T. G. Masarykovi. Podařilo se nám ve zdejších archivech objevit materiály, o jejichž existenci se v České republice ani nevědělo. Stejně zajímavá byla i konference o Vincenci Častoslavovi Chvojkovi. Ten působil na Ukrajině na přelomu 19.-20 století. Původem učitel se zasloužil o osvětovou činnost včetně správného pěstování chmele, prosa. Byla to nesmírně zajímavá osobnost. Stál u zrodu muzea archeologie, které stojí vedle Majdanu. Na jeho památku jsme nechali na jeho hrob udělat pamětní desku – ukrajinský badatel českého původu“, líčí profesorka Ludmila Muchina.
