Načasovaný výbor poezie - o fotbalu
"Nahlíženo shora, jeví se fotbalové hřiště s hráči jako mobilní, vizuálně proměnlivá a značně dynamická struktura, jako svého druhu experimentální báseň či grafická partitura,"čteme na obálce nové knihy z produkce nakladatelství Vetrné mlýny "Tak dobrá je to hra". Tento výběr poezie inspirované zeleným trávníkem a černobílým míčem bude námětem rubriky.
Viktor Dyk
Richard Prinn
Kdo krásným útokům zhoubu strojí?
Kdo jak skála v brance stojí?
Kdo na zem vrhá se, k nebesům lítá?
Kdo míče nejtěžší s bravurou chytá?
Richard Prinn.
Na hřišti v Illfordu publikum tleská.
Zase klub domácí vyhrává dneska.
Nadarmo forwardi cizí v zlém vzteku
provádí řadami halfbacků, backů,
nadarmo kroutí a falšují rány,
vše chytá brankář nepřekonaný
Richard Prinn.
Richard Prinn jde po ulici. Všude
massy rozstoupí se jako moře rudé.
A otec oslovuje syna:
Vidíš Prinna?
Dobrý den bude dnes; práce se zdaří,
neboť jde okolo s úsměvem v tváři
Richard Prinn.
(...)
(Satiry a sarkasmy, 1905)
Básní Viktora Dyka z roku 1905 editor Pavel Hruška sbírku Tak dobrá je to hra otevírá. (Ukázku čte Michal Čunderle.) Pro někoho je možná tento aktuální knižní počin překvapením, tématické sborníky se u nás dělají jen velmi ojediněle, natož pak na takové poezii zdánlivě vzdálené téma. Havla Hrušky se do Ostravy po telefonu ptám, jak se vůbec má česká literatura k fotbalu?
"Fotbalové téma v české literatuře nijak výrazně zastoupeno samozřejmě není, asi jako i v literaturách jiných. Ale z hlediska fotbalových výkonů próza výrazně vede nad poezií. Připomněl bych všeobecně známé romány jako Bassovu Klapzubovu jedenáctku nebo Poláčkovy Muže v ofsidu. Fotbal je výrazně přítomen i v reportážních povídkách Oty Pavla nebo v prózách Oty Filipa či Vladislava Vančury. Rovněž bych zmínil hluboký obdiv Bohumila Hrabala ke světu sportu vůbec a samozřejmě i k fotbalu, zejména k vynikající maďarské fotbalové generaci let padesátých.
V poezii je fotbalu méně, nicméně když jsem prováděl inventuru fotbalových motivů, metafor a fotbalu jako jisté poetické skutečnopsti, tak jsem narazil na řadu autorů, kteří přece jenom tu a tam nějakou fotbalovou báseň napsali, a posléze jsem do té své knihy "nominoval" docela myslím kvalitní sestavu, od české moderny až kamsi k české postmoderně, od Viktora Dyka přes Jiřího Haussmanna, Ivana Blatného, Jana Hanče, Miloslava Bureše, až po současné mladé české básníky Gabriela Plesku a Karla Škrabala. Asi nejvýrazněji je fotbalové téma přítomno v poezii Skupiny 42, což asi není překvapivé, když si uvědomíme, že jejich hlavním zájmem byl život plebejského člověka kdesi na periférii, se všemi jeho životními projevy, kam spadá i silný zájem o fotbalovou hru. Například Jiří Kolář má ve své sbírce Dny v roce čtvero fotbalových básní."
Nabízí se otázka, zda fotbalové básně zůstávají u fotbalu samotného, nebo zda se jeho prostřednictvím vyjadřují k obecnějším tématům.
Pavel Hruška: "Je to zhruba půl na půl. U některých autorů je fotbal svébytnou poetickou skutečností, která vykazuje básnické kvality, třeba u Ivana Wernische, u jiných autorů je fotbal jakousi metaforou, jež vyjadřuje něco obecnějšího, často se stává zástupkou lidské existenciální situace, například v tvorbě křesťanského básníka Zdeňka Rotrekla najdeme rozsáhlou panoramatickou skladbu, v níž je jakási fotbalová metafora lidstva a jeho posledního soudu."
Nakladatel Petr Minařík vysvětluje, zda se nakladatelství, jehož je spolumajitelem, známé dosud díky bohatým edicím dramatických textů, programově vrhá tímto sborníkem do vydávání poezie:
"My jsme vždycky trošku té poezie dělali, i když jsme spíš odborníci na divadelní a rozhlasové hry. Toho se budeme určitě držet, tohle jen jen jakási libůstka, něco navíc, dramaturgický grunt nebo dlouhodobější trend bych z toho nedělal, to ne."
Vydávání tématicky zaměřených výborů poezie není v české praxi příliš běžné. Není ani běžné, že by poezie vycházela v těsném načasování s evropskou fotbalovou soutěží:
"My jsme o vydání uvažovali už dávno předtím, ale letos v lednu jsme si řekli, že to musíme stihnout vydat k tomu fotbalovému Euru, protože to je samozřejmě pro nás nebo pro poezii výborné promo. Protože málokdy se stane, že se o poezii píše na stránkách novin, které píšou běžně o sportu. Tak poezie má najednou mnohem důstojnější místo, než se jí běžně dostává."
Karel Škrabal
FOTBALOVEJ BŮH
Včera večer jsem ho potkal
měl holou hlavu
a tak dva dny neholenej ksicht
měl černý boty
opasek s velkou sponou
triko Umbro
a říkal
že rozhodčí tu škváru opravdu berou
a hodně je toho dopředu domluvenýho
a že Sparťani jsou pražský kurvy
a prej máme mít ještě chvíli trpělivost
a že i ten novej statek bude
a Holomek se taky občas trefí
a že nám nelze v podstatě nic vytknout
a máme prej do nich jít jako jako doposud
tvrdě Ten chlap byl fotbalovej bůh a říkal
že pravda je na naší straně
