Nad volebním zákonem visí spousta otazníků

Jak zabránit takovému volebnímu patu, jaký v roce 2006 téměř paralyzoval českou politickou scénu, a podpořit stabilitu příštích vlád? To jsou otázky, na které by měl odpovědět nový volební zákon. Shoda o něm však nepanuje ani uvnitř vládních stran, nemluvě o výhradách opozice.

Připomeňme, že po volbách v červnu 2006 usedlo ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně 100 příslušníků levice a sto poslanců stran, které později vytvořily současnou středopravou koalici. Ovšem slovíčko 'později' zde znamená přes půl roku nejistoty a odchod dvou poslanců z ČSSD jako předpoklad vzniku alespoň nějaké většiny, byť velice těsné. Změnu volebního zákona, která by zabránila podobným problémům v budoucnu, pak zakotvila koaliční smlouva. Dohoda zněla, že nový zákon zakotví bonus pro vítěze.

Jan Kasal

"Ten stávající volební zákon je opravdu absurdní. Minimálně v tom, že i vítěz voleb nemusí získat největší počet mandátů, což je naprosté popření té ústavní záležitosti o proporcionalitě voleb do Poslanecké sněmovny," vysvětluje lidovec Jan Kasal. I když naposledy byla nejvíce poškozena ta nejmenší strana, totiž zelení, kterých se dostalo do sněmovny pouze šest, byť při ukázkově poměrném přepočtu by jich muselo být nejméně dvanáct. A dokonalou férovost nenabízí ani návrh zákona, který nedávno konečně předložila vláda, myslí si lidovci. "Tento takzvaný řecký model znamená, že to je v podstatě velká loterie," tvrdí Kasal a jeho stranický šéf Jiří Čunek vysvětluje: "Bonus pro vítěze vidíme nesmyslný proto, že nikdo dopředu nemůže spočítat a vědět, jak velký ten bonus bude. A on může být až deset procent. To znamená dvacet poslaneckých mandátů může dostat vítěz, což jsme přesvědčeni, že je protiústavní."

Ústava v případě voleb do Sněmovny výslovně stanoví poměrný systém a o jeho narušení lze podle některých politologů hovořit už v případě skreslení o více než pět procent mandátů. S tím souhlasí i opoziční ČSSD. "Přidělování jakéhokoli bonusu a zvýhodňování jakékoli strany odporuje ústavní zásadě rovného volebního práva,"říká sociální demokrat Jeroným Tejc, "a proto jediný způsob, jak měnit volební systém, je buďto změnit volební formuli a případně aby se zvýšil počet volebních obvodů například ze 14 na 18 volebních krajů, aby každý kraj měl přibližně stejný počet obyvatel a voličů."

Jediným zastáncem vládního návrhu je tak vlastně jen ODS.

Vedení lidovců tak ve středu přišlo s jiným řešením a oprášilo starší nápad zabránit příštímu patu zakotvením lichého počtu poslanců. To sice nikdo výslovně neodmítá, ale i snížení počtu poslanců o jediný mandát si žádá změnu ústavy. Podle KDU-ČSL by se návrh mohl stát součástí projednávaného ústavního zákona o přímé volbě prezidenta. Ten ale sám o sobě nemá příliš velké šance na přijetí. A tak nad volebním zákonem stále visí spousta otazníků.