Národní ceny kvality ČR mohou pomoci firmám v domácí i mezinárodní konkurenci
Titul Excelentní firma v letošním ročníku Národních cen kvality získaly letos čtyři společnosti. Tato soutěž je přitom považována za jakousi podnikatelskou olympiádu, ve které se hodnotí nejrůznější kritéria - zejména kvalita řízení firmy. V minulém roce zvítězila gastronomická firma Aramark, letos byl oceněn například řetězec Ahold nebo výrobce automobilových součástek Bosch Diesel. Celosvětová tradice tohoto ocenění přitom trvá už od 50. let, do Evropy bylo uvedeno v 80. letech. Udílení národních cen za kvalitu bude tématem dnešní ekonomické rubriky, připravil ji Jan Charvát.
"Jednak je to Národní cena kvality pro firmy, které získaly nebo které začaly pracovat podle modelu EFQM - celosvětového modelu a jeho pravidel - a zároveň jsou oceněny národní cenou firmy za společenskou odpovědnost. To znamená vztah nejen uvnitř organizace, ale také k zákazníkům, marketingová situace, vztah k životnímu prostředí a další. Je to tedy nejen prestižní ocenění, ale firma, která získá Národní cenu kvality - ať už v jedné, nebo ve druhé oblasti - získává velmi dobrý a velmi úspěšný model a nástroj řízení své firmy podle moderních metod řízení."
Nástroj EFQM přitom znamená jakýsi návod na správné řízení firmy, který byl vyvinutý na přelomu 80. a 90. let. V České republice pracuje pomocí tohoto nástroje zatím málo firem, jen několik desítek. Celkem model využívá v celé Evropě přes 30.000 firem všech oborů a velikostí. Organizátoři by chtěli povědomí o soutěži rozšířit mezi české podnikatele a přesvědčit je k účasti na této akci. Čeští podnikatelé totiž odmítají všechno, co zavání systémem či plánováním. Na druhou stranu kvalita je pro ně podle Roberta Szurmana to hlavní.
"Osmdesát procent respondentů a manažerů odpovědělo v anketě, že pro ně je na prvním místě a velmi zásadní kvalita jejich výrobků a služeb, a teprve na dalších místech cena a marketing."Oceněné podniky by také neměly jít s kvalitou dolů, ani pokud ekonomika zpomalí. Případné výkyvy by sami měly předvídat. Při hodnocení se přitom nepřihlíží k tomu, zda je firma čistě česká nebo je vlastněná zahraniční společností, říká Robert Szurman.
"Naprosto demokraticky se každá firma, která působí na území České republiky, může přihlásit. V úvodním stádiu nemůžeme rozlišovat, zda je to nadnárodní firma, nebo je to dcera nějaké zahraniční matky. Nicméně všichni mají stejné podmínky pro vstup do této soutěže a není ani upřednostňován někdo jenom proto, že je nadnárodní nebo, že není nadnárodní. Samozřejmě všichni musí postupovat podle pravidel."
Tradice udělování Národní ceny za kvalitu vznikla v Japonsku v roce 1951, od roku 1987 se uděluje také ve Spojených státech. Pravidla jsou sice všude podobná, ale samozřejmě se uzpůsobují podle země, která zrovna soutěž pořádá.
"Částečně jsou ty modely přizpůsobené zemi, ve které ta věc je. Ale ta základní pravidla soutěžení jsou prostě nastavena a o tom, že ta cena je velmi prestižní, svědčí i to, že v některých zemích předávají ceny předsedové vlád, v královstvích jsou to králové nebo královny, a má to velký význam pro vůbec profilování té firmy v rámci konkurenceschopného prostředí."V České republice by mohlo udělování Národní ceny za kvalitu pomoci českým podnikům jak v mezinárodní konkurenci, tak i na domácím trhu. Účast v ceně podporuje i ministerstvo průmyslu a obchodu, které chce české firmy podpořit v konkurenceschopnosti na trzích. Přes dvě třetiny podnikatelů totiž aktivně nevyzkoušely žádnou metodu řízení podniku. Předchůdcem ceny byla od roku 1997 ocenění za jakost, která se pak změnila v oceňování za kvalitu. V poslední době se předává i cena společenské odpovědnosti organizací. Ta odměňuje firmy, které mají zájem udělat něco pro zlepšení životního prostředí v místě, kde fungují. Jak zdůrazňuje zástupkyně jedné z letošních vítězných firem Kateřina Bohunická, cena může společnosti přinést další prosperitu.
"Je to pro nás určitě konkurenční výhodou, ale samozřejmě je to i o tom, že nás znají lidé v té komunitě, ve městech, kde pracujeme. To je pro nás nejdůležitější. Přece jenom to podvědomí o tom, co děláme a co jsme za společnost, je asi pro každou společnost to nejdůležitější. Určitě se budeme snažit zlepšit tu kvalitu a samozřejmě ji zlepšovat a zvyšovat. Opravdu nejde jenom o práci managementu, ale je to o práci všech zaměstnanců. Všechny tyto ceny se na tom odráží. Pár lidí v managementu to nedokáže ovlivnit, aby ta firma pracovala tak, jak má, aby dodržovala veškeré předpisy a především kvalitu."Udělování Národních cen kvality se udává v rámci takzvaného týdne kvality. Ten každoročně pořádá Česká společnost pro jakost, ten letošní proběhl v týdnu od 3. do 10. listopadu. V rámci něho se konají jak konference, tak třeba i soutěž pro střední školy. I jeho pomocí se snaží sdružení přesvědčit české firmy, aby se soutěží zúčastnily. Pokračuje Pavel Ryšánek, předseda představenstva Sdružení pro oceňování kvality.
"Česká společnost pro jakost je národním partnerem EFQM v Bruselu. To EFQM samozřejmě vydává určité publikace, vydává určité instrukce, a je věcí České společnosti pro jakost, aby prostě ten model propagovala na svých seminářích a konferencích a podobně. Tím pádem se získávají organizace, aby do té ceny vstoupily, a potom samozřejmě - osobní jednání s představiteli firem. To jednání nebo to přesvědčování je o tom, co jim ta práce s tím modelem přinese, je mnohdy také úspěšná."
Mimo to sdružení uděluje cenu Františka Egermayera, významného propagátora kvality v Československu. Mohou se jí zúčastnit studenti všech stupňů vzdělání, pokud napíší zajímavou práci o řízení kvality, kvalitě životního prostředí či o bezpečnosti a ochraně při práci.
"Pan profesor Egermayer byl velký specialista v oblasti kvality v době minulé, za minulého režimu. Měl docela dobré kontakty do Ameriky nebo do Ruska. Byl takovým propagátorem nových metod, které se tady začaly postupně zavádět už v minulém režimu."