Národní knihovna v Praze vystavila největší středověký rukopis na světě - Ďáblovu bibli

Foto: ČTK

Kniha knih nebo také osmý div světa - tak se již po staletí mluví o Codexu Gigas, neboli Ďáblově bibli. Středověký rukopis vznikl v benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku. Na konci Třicetileté války jej ale z Prahy odvezli Švédové jako svou válečnou kořist. Nyní se k nám alespoň na čas vrací. Až do 6. ledna si ho mohou prohlédnout zájemci v pražské Národní knihovně. Více už Milena Štráfeldová:

Význam knihy se sice neměří centimetry, u Codexu Gigas je ale třeba udělat výjimku. Se svými 92 cm na výšku a váhou 75 kilogramů je největším středověkým rukopisem na světě. Potvrzuje to i spoluautor monografie o Ďáblově bibli Kamil Boldan:

"Ta bible udivovala jistě už od počátku svou velikostí. Ve 12. století skutečně vznikaly velkoformátové bible, ale byly vysoké maximálně 70 centimetrů. Tato je ještě o dalších 20 centimetrů větší a především obsahuje i jiné texty. Je to jakási komprimovaná malá knihovna. Co do objemu se tam vešlo zhruba dvacet pět tehdejších normálních rukopisů."

Foto: ČTK
Codex obsahuje Starý i Nový zákon, ale také Kosmovu kroniku a další historická pojednání, tzv. vyznání hříchů nebo lékařské spisy. S jeho vznikem je spojena legenda: mnich, který se prý chtěl vykoupit z těžkého hříchu, slíbil napsat za jedinou noc celou knihu. Nakonec mu s nesplnitelným úkolem pomohl sám ďábel, písař jej ale za odměnu musel v rukopisu vyobrazit. Odtud se také podlažickému kodexu nejčastěji říká Ďáblova bible.

"Ten ďábel tam není nejpodstatnější. Je to jenom taková kuriozita, na kterou se upozorňuje, a myslím si, že tam najdeme mnohem podstatnější stránky. Je to vlastně soubor moudrosti středověkého člověka na našem území,"

říká k tomu převor břevnovského benediktinského kláštera Prokop Siostrzonek. Benediktini, kteří Codex vytvořili, o něj však sami přišli, když ho darovali císaři Rudolfu II. A právě s jeho sbírkami Ďáblovu bibli odvezli z Prahy Švédové jako svou válečnou kořist. Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek vypočítal na den přesně, kdy se bible do Prahy zase vrátila:

Vlastimil Ježek

"Je to přesně 358 let, osm měsíců a devatenáct dnů, kdy Codex Gigas opustil Prahu. Švédská vojska ho 24. října r. 1648 odvezla spolu s jinými předměty z Kunstkomory císaře Rudolfa."

Získat Codex Gigas jako zápůjčku do země, odkud pochází, trvalo českým knihovníkům, politikům i diplomatům několik let. Švédové chtěli mít jistotu, že se jim nejvzácnější kniha jejich sbírek zase vrátí. Zaručili se za to hned dva premiéři - Jiří Paroubek i Mirek Topolánek. Teprve pak mohl ředitel Královské knihovny ve Stockholmu Gunnar Sahlin dát k její cestě do Prahy souhlas:

"Na podzim roku 2005 mne zavolali z kanceláře švédské vlády, zda by bylo možné půjčit Codex Gigas do České republiky, protože předseda vlády se o tomto přání zmínil. Samozřejmě již předtím došlo k jednání s českou vládou, s Národní knihovnou a naší Královskou knihovnou, takže nakonec jsme vydali pozitivní zprávu."

Ďáblova bible je v Národní knihovně vystavena za velmi přísných bezpečnostních opatření. Do zvláštního trezoru, kde je uložena za stabilní teploty a vlhkosti vzduchu, smí najednou vstoupit jen deset návštěvníků. Už nyní je o její prohlídku mimořádný zájem, předem se zaregistrovalo několik tisíc lidí:

"Česká veřejnost se bude moci dotknout důkazu velké kulturnosti českého národa, kdy již na přelomu 12. a 13. století bratři benediktini v podlažickém opatství stvořili úžasné dílo, které je již ve středověku označováno jako jeden z divů světa,"

uvedl k tomu na středeční vernisáži výstavy ministr kultury Václav Jehlička. Švédové Národní knihovně současně předali plnou digitální kopii vzácného rukopisu, která bude přístupná i na internetu.