Kalendárium
Tentokrát se podíváme na Hradčany, kam před 360 lety vtrhla švédská vojska, zavítáme i do Mníšku pod Brdy, neboli literárního Lážova, a nakonec do středočeských Čelákovic.
Už když jsem v dětství četla příběhy Káji Maříka, zaujalo mě jméno jejich autora - F.Háj. Že F znamená Felix, jsem zjistila později. A ještě později jsem přišla na to, že žádný Felix Háj, který by sepsal příhody malého Káji, neexistoval a skrývala se za ním spisovatelka Marie Wagnerová - Černá. Rodačka z Mníšku pod Brdy, literárního Lážova, zemřela v červenci roku 1934. Marie se po rozvodu stala hospodyní na faře, právě tam začala psát své nejznámější knihy. Kromě cyklu o Kájovi je autorkou obdobně laděných příběhů o řídících Márince i několika knih pro dospělé. Byla také učitelkou hudby, členkou Sokola a vedla místní ženský pěvecký sbor.
V červenci roku 1966 bylo v Čelákovicích nalezeno pohřebiště. Mrtví v něm byli do země uloženi v různých polohách, někteří byli svázáni, měli oddělené končetiny a i leccos dalšího napovídalo, že nešlo o běžný hřbitov. Jedním z vysvětlení je, že pohřbení byli svými současníky považováni za upíry. Lokalita v Čelákovicích je unikátní počtem pohřbených. Údajných "upírů" tam bylo uloženo čtrnáct. Archeologa Jana Maříka, kterého jsme nedávno navštívili na výzkumu ve Slaném, jsme se zeptali, jak jsou "vampírské" nálezy časté.
"Hroby, kdy ten jedinec je třeba uložen v netypické poloze tzn. na břiše, má svázané ruce, leží třeba s rukama rozhozenýma, což znamená, že byl člověk do jámy jen vhozen, takové hroby se objevují. Je to poměrně běžná záležitost. V tom největším procentu řekněme až do 20% z těch pohřbených. Je otázka, do jaké míry jsou to lidé pohřbeni v souvislosti s nějakým rituálem, kdy se pozůstalí obávali jeho návratu zpátky. To je například to pohřbení na břicho. Když ten nebožtík, který by se chtěl dostat ven, tak bude zmaten a nepůjde nahoru a naopak se bude zahrabávat hlouběji. To je ta představa, proč se to dělá, nebo může být zatížen kamenem. 
