Mníšek pod Brdy - městečko Káji Maříka
Blízko Prahy leží městečko Mníšek pod Brdy. Nedávno tu byl otevřen nově opravený zámek. Návštěvníci mohou zamířit i k poutnímu místu nazvaném Skalka a podívat se, kde žila autorka slavné knihy o Káju Maříkovi. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Pověst praví, že tam, kde dnes stojí Mníšek pod Brdy, se dříve nacházela obec Dubňany, která shořela. Na jejím místě pak začala vyrůstat osada. Při stavbě vydatně pomáhali benediktinští mniši a lid z vděčnosti prý nazval novou ves Mníškem.
Na místě, kde dnes stojí dominanta městečka - zámek, stávala ve středověku tvrz, která sloužila k ochraně kupeckých karavan na Zlaté stezce, vedoucí z Bavor do Prahy, po které se vozila sůl. Po třicetileté válce koupil zpustlý Mníšek pod Brdy Servác Engel z Engelsflussu, původně koželuh z Belgie, který získal značné jmění jako císařský dodavatel pro Valdštejnovu armádu. Engel byl také za hrdinnou obranu Karlova mostu před Švédy povýšen do šlechtického stavu a pustil se na místě ruiny do stavby zámku. Rody, které na zámku žily, nebyly zvlášť významné - Engelové, Pachtové, Kastové - ti všichni patřili spíše ke střední nebo drobnější šlechtě. Jak uvedl Petr Digrin, o některých z nich se tradují i různé historky.
"O Serváci Engelovi zakladateli zámku se traduje pověst, proč zámek nemá 4 věže. Je založena na tom, že Servác Engel si nechal pomoci od čerta a ten nestihl čtvrtou donést, protože zakokrhal skrytý kohout, kterého měl Servác ve své kleci. Kvůli barokní souměrnosti by si zámek čtvrtou věž asi zasloužil, ale vzhledem k tomu, že zakladatel zámku byl poměrně pragmatický člověk a ta čtvrtá věž by mu tam k ničemu nebyla, tak asi na ní ušetřil. Zajímavá je i postava Karla Pachta a jeho kontakty v rámci barokní hudby. Traduje se, že na jeho popud přijel Mozart do Prahy."
Zámek v Mníšku pod Brdy nepatří k nejmenším - má přes 80 pokojů a je to zdejší dominanta. Jeho interiér mohli lidé spatřit až po dlouhých desetiletích.
Jaká je expozice na zámku?
"My jsme se snažili o to, aby expozice byla pokud možno autentická a přiblížila objekt stavu někdy kolem roku 1930 až 1940, tedy mezi světovými válkami. Návštěvníci uvidí, jak se bydlelo drobné šlechtě měšťanského původu mezi světovými válkami."
U příležitosti otevření zámku se sem sjela řada významných hostů a hned za týden se tu konal jediný český festival Flamenco. Jak tenhle nápad vůbec vznikl?
"Je to díky spolupráci s lidmi, kteří se o flamenco zajímají. Tady byly vhodné prostory a my jsme hledali nějaký takový projekt. Letos spolupracujeme s flamenco tanečnicí, která dlouhodobě žije ve Španělsku s La Chiri a takhle to nějak vzniklo."
Letos přijelo na třicet umělců a předvedli, že ohnivé flamenco už zdaleka není jen výsadou temperamentních Španělů. Jeho kouzlu propadají tisíce lidí po celém světě. Tanečnice La Chiri, která je ve skutečnosti Slovenkou Janou Halukovou, se flamencu věnuje už devět let, z toho posledních šest roků prožila v jeho centru ve španělské Seville. Její první vystoupení po nedávném návratu bylo právě v Mníšku.
Ale zpět k Mníšku. Když do města přijíždíte, upoutá vás nejdřív malá kaplička v lesích, kterou je poutní místo Skalka.
"Byla založena podobně jako zámek se záměrem prvního majitele Serváce Engela. Městečko i hrádek byl tehdy v troskách a on se rozhodl, že zde vybuduje skutečné sídlo. Celé město dal dohromady, přišli noví obyvatelé, on sám budoval zámek a založil toto místo. Jeho syn pak dotáhl stavbu do konce. Záměr byl dovést sem některý z řádů, založit tam malý klášter a hospodářské zázemí a časem k tomu přibyla ještě křížová cesta."
Dodnes se zachovalo jen několik náznaků původního interiéru. Vzorem pro stavbu měla být kaple v jihofrancouzském Aix en Provence, kde Maří Magdaléna třicet let žila. Engel získal pro své plány slavného barokního architekta Kryštofa Dienzenhofera a vyslal ho na studijní cestu do Provence. Kostelík se podařilo udržet i za Josefa II., který zrušil řadu klášterů, ale v průběhu dalších let pomalu skomíral. Poslední františkán odsud odešel v roce 1925. Katastrofou bylo poddolování celého území v 50. letech 20. století. Naštestí se terén stabilizoval a začalo se s obnovou vyhlášeného poutního místa.
Celé okolí zámku a Mníšku pod Brdy jsou dějištěm knihy Kája Mařík od Marie Wagnerové, která psala pod pseudonymem Felix Háj. Cyklus Kája Mařík si získal velkou oblibu a vyšel v mnoha vydáních. Další popularitu získal zákazem vydávání za komunismu, kdy poslední vydání přišlo do stoupy. Renesanci přinesla listopadová revoluce, kdy v rekordní době vycházely nové svazky Maříka, knihy, která ukazuje život na malém městě formou osudů dvou dětských hrdinů Káji a Zdeny.
"To je to městečko, to je ten Lážov, které je v knize zmiňováno, kde Kája Mařík žil. To je ten zámek mníšecký, o kterém se tam mluví. Pak se tam mluví o Skalce a o dalších částech města. Vzadu za zámeckým rybníkem, když si někdo projde naučnou stezku, která vede přes Mníšek, tak jedna ze zastávek je bydliště spisovatelky Wagnerové."
Marie Wagnerová rozdala většinu honorářů potřebným lidem a na kulturní účely. Zemřela ve 47 letech a je pohřbena na mníšeckém hřbitově. Dodnes zde existuje Společnost Káji Maříka a jeho jméno nese i jedna z restaurací.
