V Modré objevili archeologové hrob tzv. vampýra
Nedaleko Uherského Hradiště před několika dny objevili hrob tzv. vampýra. Na podrobnosti jsme se zeptali archeologa Miroslava Vaškových ze Slováckého muzea.
"To je nález, který byl učiněn víceméně náhodně v archeologickém skanzenu v Modré. Ne, že by bylo náhodné, že se tam něco objeví, protože my už tam kopeme skoro 10 let a pořád se tam něco objevuje. V Modré byl nalezen na počátku 20. století velkomoravský kostelík. Kolem něj bylo také pohřebiště, bylo tam nalezeno 36 hrobů. Za posledních deset let tam byly objeveny další hroby. A když se prováděl uložení elektrického vedení do země, tak dělníci mimo jiné narazili i na tento hrob. My jsme původně ani netušili, že to je vampýr, protože se tam objevil takový drobný zával z placáků. Až když se odebral ten první kámen, tak se ukázalo, že jsou pod ním lidská lýtka, tím pádem byly práce zastaveny a pokračoval záchranný archeologický výzkum."
Jak jste došlo k tomu, že by to mohl být vampýr?"Došli jsme k tomu až poté, co jsme výkop rozšířili. Ony ty hroby tzv. vampýrů, oni to samozřejmě nebyli upíři, to je takové pojmenování pro typ, způsob a uložení hrobu, mají několik znaků. Za prvé je to zavalení té hrobové jámy kameny, aby on nemohl po smrti obživnout a dále lidi navštěvovat. To se potvrdilo. Na fotkách máme vyrýsovány přesně v takovém podlouhlém obdélníku masivní pískovcové kameny, které navíc byly propálené ohněm a víme, že oheň měl očistné účinky. Druhé, co je typické pro ty vampýry, je velmi úzká hrobová jáma. Tady tento jedinec, ono to vypadá, že to je asi 130 cm vysoké dítě, byl natlačený v hrobové jámě o šířce 30 cm, aby mu tam ještě navíc bylo nepohodlně. A za třetí co je, alespoň pro toto období důležité, je rozdrcená část lebky. Tady ten jedinec měl rozdrcenou svrchní část lebky velkým kamenem, který v jeho hlavě ještě zůstal stát.
Koho třeba ti jeho současníci měli za vampýra?
Ti tzv. vampýři, kteří se objevují na pohřebištích raného středověku, nejsou úplně nezvyklý nález. To byli lidé, kteří se něčím vymykali. Oni mohli mít třeba anatomické deformity, mohli být nahrbení, mít nějaké pokroucené končetiny, mohli mít jiné tvary lebky, deformity obličeje, lidé z nich měli strach už zaživa. Poté, když zemřeli, tak aby se nevraceli a nestrašili je, ne přímo vysávali krev, to je otázka mladší, tak se snažili jim to znemožnit tím, že je zavalovali kameny. Někdy se objevují i svázaní. Tady ve Starém Městě u Uherského Hradiště ležel jeden jedinec na boku, byl ještě svázaný provazy do kozelce a měl rozbitou hlavu. Když to zjednoduším, tak si to, aby za žádnou cenu nevylezl, museli ostatní posichrovat, co nejvíc to šlo."