Návrat do dětství
Porcelánové panenky, modely vláčků, kočárky a desítky dalších hraček. Většina z nás se ráda vydá zpátky do dětství. S nostalgií zavzpomínat na hračky, kterého nás obklopovaly, umožňuje expozice Muzea hraček v Novém Bydžově, za kterou stojí Hana a Radek Stuchlíkovi.
„Tady mohou návštěvníci najít věci, se kterými si sami hráli. Děti často říkají, tohle měla maminka, babička. Některé maminky to mají ještě doma.“
Paní Stuchlíková ukazuje pár kočárků značky Liberta. Vyráběly se v Mělníku v 70. a 80. letech. Panenky, které zde můžete vidět, jsou produkty tehdejších státních společností Gumotex a Hamiro. Výrobci různé typy panenek různě pojmenovávali. „Například jedna se jmenuje Zuzanka. Někdy se jim říkalo voňavka, protože plast, ze kterého byly vyrobeny, voněl. Malé panenky s dětskou tváří se nazývají František. Panenky, které zde můžete vidět, jsou o něco mladší. A pak tu máme menší celuloidové panenky v národních krojích. Ty se prodávaly jako suvenýry.“
Návrat do časů našich prababiček
V muzeu nechybí ani kuchyně a nábytek pro panenky. „Dřevěné kuchyně vyráběla společnost Tofa Semily. Byly to přesné repliky tehdejších kuchyní. Jsou zde vystaveny různé kusy nábytku. Bílá kolébka nebo postýlka, kterou nám věnovala jedna paní po vnoučátku. Je s kováním a dají se u ní sundat postranice. V ní spali děti od narození třeba do deseti let.“
Nejhezčí místností v muzeu je 100 let stará kuchyňka. Čiší z ní takový uklidňující pocit a vidíme tu, jaké to měly hospodyňky všechno krásné. Staré kořenky, hmoždíře, kameninové nádoby, bábovky, mlýnky na kávu, plechovky na čaj, kakao, kávu. „Dětí, které k nám přijdou, se ptám, jestli ví, na co se ty jednotlivé věci používaly,“říká paní Stuchlíková.
Hračky na klíček
"Obvykle mají flexibilní končetiny. Když děti táhnou hračku za sebou, jejich ruce se začnou pohybovat. Dřevěná hračka na displeji byla vyrobena společností Tofa Semily. Tahací zvířata vyrobená ze dřeva se vyrábějí dodnes a je o ně velký zájem. Mechanická zvířata vyrobená z plechu, který lze natáhnout klíčkem, byla populární už v 60. letec. Můžete tu vidět například zebry, slepice, žáby, které skákají, nebo zobající slepičky, berušky jsou také na setrvačník“.
„Zájem o hračky z 80. let minulého století vzrostl“, říká Hana Stuchlíková.
U zrodu stála sběratelská vášeň
Muzeum se rodilo postupně. Pan Stuchlík původně sbíral anglické motocykly. „Manželku to nebavilo, benzín jí smrdí, tak bylo nasnadě najít nějaký koníček pro ní, abychom spolu mohli navštěvovat burzy nebo takové akce, kde se obchoduje se starými věcmi. Takže nás napadly kočárky nebo panenky. Koupili jsme první panenku a zjistili jsme, že nás to baví oba, tak jsme se tomu začali věnovat ve větším.“
V období pandemie je muzeum zavřené. Ale vydat se do dětství můžete i prostřednictvím fotografií.
